31.12.2009 odlétáme na expedici „ Cesta na konec světa“ „El viaje al fin del mundo“. Vše je již do detailu připravené . Celý rok jsem se připravoval na cestu do Jižní Ameriky. Četl jsem knížky, průvodce a vyhledával informace z podobných cest jiných cestovatelů na netu. Vytvořil jsem program expedice. Přes net jsem objednal mezikontinentální let přes velkou louži i místní přelety na jihoamerickém kontinentě, protože procestujeme cca 5000 km od severu na jih a zpět. Všichni členové expedice si pořídili nové některé vybavení , hlavně ve vztahu k hmotnosti. Budeme se pohybovat od rovníku přes obratník Kozoroha až k nejjižnějšímu cípu světa, mimo kontinent Antarktidy, a tím je mys Horn. Fotogenická Jižní Amerika mě přesvědčila , abych si pořídil nový fotoaparát Lumix GP1, první EVF zrcadlovka na světě s výměnnými objektivy. Můžu vás tak online informovat z cesty obrazem i videem ve full HD kvalitě.Diskuze ↓ doplnění fotografií
doplnění fotografií
Diskuze ↓ Den 31.
Den 31.
Rano udelal Lada pruzkum okoli hned v 7 hod. a zjistil, kde je plaz. Hned poranu se tam pohybovalo dost lidi, nekteri sportovali, jini se uz koupali. Protoze byla sobota, plaz se pripravovala na velky naval lidi. V 9 hod. jsme vyrazili vsichni na plaz Catete, ktera je v pruvodci oznacovana za nejhorsi plaz v Riu. My jsme vsak byli spokojeni, i kdyz barva byla trochu zelenejsi. Po obede jsme odjeli metrem za cenu 2,20 R na plaz Ipanema, ktera je naopak vyhlasena jako jedna z nejlepsich. To se take potvrdilo, voda byla krasne cista a modra a samozrejme tepla tak, ze skoro neosvezi. Teplota vzduchu cca 36 st, voda asi 28 st., mozna i vic.Koupali jsme se do odpoledne a najednou jsme zaslechli bubnovani v ulici a lide mizeli z plaze. Sli jsme se tedy podivat, co se deje a zjistili jsme, ze ulicemi prochazi karneval. Jednalo se o karneval plaze Ipanema. Sli jsme s pruvodem, ktereho se ucastili jak mladi, tak starsi, vsichni zpivali a tancili v rytmu samby. Koupili jsme si tricka a udelali par fotografii. Byl to zajimavy zazitek. Zdrzeli jsme se do pozdnich hodin a metrem odjeli na ubytovani.
Zajimavosti 31. dne
Vedle plaze Catete je letiste, na ktere snad kazdych 5 min. pristava nebo strartuje letadlo. To je vse krasne z plaze videt jako na dlani, jak letadla lizou hladinu oceanu.
Na vsech plazich maji sva stanoviste policajti, kteri se staraji o bezpecnost.
Den 32.
Na tento den jsme naplanovali vylet na Cukrovou homoli ( Pao de Acucar ). Kdyz jsme prijeli k lanovce, zjistili jsme, ze je okoli dost zamlzene a ze by vyhled nebyl prilis zajimavy. Zvolili jsme tedy nahradni program - navstevu botanicke zahrady, ktera ma 200 letou historii. Bylo pomerne horko a ne prilis mnoho stinu. Zahrada je jiste zajimava pro botaniky, ale nas zas tak moc nenadchla. Odpoledne jsme vyrazili na slavnou Copacabanu. Voda byla o trochu horsi nez na Ipaneme, ale vyrazne lepsi nez na Catete. Trochu nas potrapily dost velke vlny, jen Vlada si je uzil.
Zajimavosti 32. dne
Lada se odpoledne trhnul, protoze potreboval do hotelu. Na plaz uz se nevratil a vyrazil do ulic fotit. V parku u plaze uslysel bubnovat bubeniky. Sel tedy po zvuku a narazil na asi 20 bubeniku, kteri pravdepodobne nacvicovali na blizici se karneval. Poslouchal je asi hodinu a vse zdokumentoval na video.
Den 33.
Danca mela Happy birthday. Cely den se setrili a lenosili na pokoji. Tedy krome vyletu do centra. Trochu jsme lezli po nakupech. My jsme pak jeste sli na kratkou koupel na plaz Catete, ale byla tam spinava voda, tak jsme tam dlouho nevydrzeli. Odpoledne jsme vsichni znovu vyrazili na Cukrovou homoli, protoze se vyhledy jevily jako dobre. Lanovkou jsme tedy vyjeli na 1. vrchol, a zjistili, ze se najednou udelal opar a foceni nebude zrovna nejlepsi. Nezbylo nam vsak nic jineho, nez pokracovat lanovkou dal na Cukrovou homoli, ktera se tyci do vyse 390 m nad morem a je z ni krasny vyhled na cele Rio se vsemi zatokami a plazemi. Vyhled udajne pripomina pohled pilota z kokpitu letadla. Panorama bylo opravdu nadherne, az na ten mlzny opar. Pockali jsme na setmeni a poridili alespon par fotografii osvetleneho Ria a plazi. Nocni fotografie jsou povedene, protoze opar se po zapadu slunce rozplynul. Slunce zapadalo za sochu Krista, ktereho jsme pote videli krasne osvetleneho.
Zajimovosti 33. dne
Vecer jsme si udelali nechteny trek z Cukrove homole do mesta ;- asi 5 km a oslavili ziznivi a splaveni Danci narozeniny grande pizzou a pivem:-)
Teplota pres den se pohybuje kolem 36 st a vecer ve 23 hod. okolo 30 st. Na stesti mame na pokoji klimatizaci.
Den 34.
Vlada s Dancou se rano rozhodli, ze budou samostatna jednotka a vyrazili do narodniho parku Tiuca. My jsme se vydali na nejvzdalenejsi plaz do moderni casti Ria. Plaz je dlouha 18 km a bezkonkurencne nejlepsi. Den jsme si opravdu uzili koupanim a opalovanim. Jak dopadli Danca s Ladou zatim nevime, jeste jsme s nimi nemluvili. Je 23 hod, a teprve jdeme do metra.
Rano udelal Lada pruzkum okoli hned v 7 hod. a zjistil, kde je plaz. Hned poranu se tam pohybovalo dost lidi, nekteri sportovali, jini se uz koupali. Protoze byla sobota, plaz se pripravovala na velky naval lidi. V 9 hod. jsme vyrazili vsichni na plaz Catete, ktera je v pruvodci oznacovana za nejhorsi plaz v Riu. My jsme vsak byli spokojeni, i kdyz barva byla trochu zelenejsi. Po obede jsme odjeli metrem za cenu 2,20 R na plaz Ipanema, ktera je naopak vyhlasena jako jedna z nejlepsich. To se take potvrdilo, voda byla krasne cista a modra a samozrejme tepla tak, ze skoro neosvezi. Teplota vzduchu cca 36 st, voda asi 28 st., mozna i vic.Koupali jsme se do odpoledne a najednou jsme zaslechli bubnovani v ulici a lide mizeli z plaze. Sli jsme se tedy podivat, co se deje a zjistili jsme, ze ulicemi prochazi karneval. Jednalo se o karneval plaze Ipanema. Sli jsme s pruvodem, ktereho se ucastili jak mladi, tak starsi, vsichni zpivali a tancili v rytmu samby. Koupili jsme si tricka a udelali par fotografii. Byl to zajimavy zazitek. Zdrzeli jsme se do pozdnich hodin a metrem odjeli na ubytovani.
Zajimavosti 31. dne
Vedle plaze Catete je letiste, na ktere snad kazdych 5 min. pristava nebo strartuje letadlo. To je vse krasne z plaze videt jako na dlani, jak letadla lizou hladinu oceanu.
Na vsech plazich maji sva stanoviste policajti, kteri se staraji o bezpecnost.
Den 32.
Na tento den jsme naplanovali vylet na Cukrovou homoli ( Pao de Acucar ). Kdyz jsme prijeli k lanovce, zjistili jsme, ze je okoli dost zamlzene a ze by vyhled nebyl prilis zajimavy. Zvolili jsme tedy nahradni program - navstevu botanicke zahrady, ktera ma 200 letou historii. Bylo pomerne horko a ne prilis mnoho stinu. Zahrada je jiste zajimava pro botaniky, ale nas zas tak moc nenadchla. Odpoledne jsme vyrazili na slavnou Copacabanu. Voda byla o trochu horsi nez na Ipaneme, ale vyrazne lepsi nez na Catete. Trochu nas potrapily dost velke vlny, jen Vlada si je uzil.
Zajimavosti 32. dne
Lada se odpoledne trhnul, protoze potreboval do hotelu. Na plaz uz se nevratil a vyrazil do ulic fotit. V parku u plaze uslysel bubnovat bubeniky. Sel tedy po zvuku a narazil na asi 20 bubeniku, kteri pravdepodobne nacvicovali na blizici se karneval. Poslouchal je asi hodinu a vse zdokumentoval na video.
Den 33.
Danca mela Happy birthday. Cely den se setrili a lenosili na pokoji. Tedy krome vyletu do centra. Trochu jsme lezli po nakupech. My jsme pak jeste sli na kratkou koupel na plaz Catete, ale byla tam spinava voda, tak jsme tam dlouho nevydrzeli. Odpoledne jsme vsichni znovu vyrazili na Cukrovou homoli, protoze se vyhledy jevily jako dobre. Lanovkou jsme tedy vyjeli na 1. vrchol, a zjistili, ze se najednou udelal opar a foceni nebude zrovna nejlepsi. Nezbylo nam vsak nic jineho, nez pokracovat lanovkou dal na Cukrovou homoli, ktera se tyci do vyse 390 m nad morem a je z ni krasny vyhled na cele Rio se vsemi zatokami a plazemi. Vyhled udajne pripomina pohled pilota z kokpitu letadla. Panorama bylo opravdu nadherne, az na ten mlzny opar. Pockali jsme na setmeni a poridili alespon par fotografii osvetleneho Ria a plazi. Nocni fotografie jsou povedene, protoze opar se po zapadu slunce rozplynul. Slunce zapadalo za sochu Krista, ktereho jsme pote videli krasne osvetleneho.
Zajimovosti 33. dne
Vecer jsme si udelali nechteny trek z Cukrove homole do mesta ;- asi 5 km a oslavili ziznivi a splaveni Danci narozeniny grande pizzou a pivem:-)
Teplota pres den se pohybuje kolem 36 st a vecer ve 23 hod. okolo 30 st. Na stesti mame na pokoji klimatizaci.
Den 34.
Vlada s Dancou se rano rozhodli, ze budou samostatna jednotka a vyrazili do narodniho parku Tiuca. My jsme se vydali na nejvzdalenejsi plaz do moderni casti Ria. Plaz je dlouha 18 km a bezkonkurencne nejlepsi. Den jsme si opravdu uzili koupanim a opalovanim. Jak dopadli Danca s Ladou zatim nevime, jeste jsme s nimi nemluvili. Je 23 hod, a teprve jdeme do metra.
Diskuze ↓ Den 28.
Den 28.
Rano v 7 hod. jsme prijeli do mesta Bahia Blanca.Byli jsme v pohode a pripraveni na slibovane vedro 38 st. Hned rano jsme si sehnali informace, jak se dostat do pristavu a na koupaliste. Kdyz jsme vyrazili, skutecnost predcila nase ocekavani. Vedro bylo opravdu neuveritelne. Bylo to, jako kdyby na nas nekdo foukal horkym fenem. Jeli jsme do pristavu, kde jsme navstivili muzeum namornictva a celkem schvaceni jsme chvatali na koupaliste. K nasemu zklamani jsme museli vsak asi 3 hod. cekat, nez byl otevreny pro verejnost. Uchylili jsme se do klimatizovane benzinove pumpy, pak do hospudky, kde rovnez fungovala klimatizace. Venku to proste neslo. Bylo snad pres 40 st. Odpoledne jsme pak prezili pod vodou , az navecer jsme se vydali zpet do mesta. Krome toho, ze nesvitilo jiz slunce, vedro nijak nepolevilo. Uz jsme se tesili na cestu do klimatizovaneho autobusu smer Buenos Aires.
Zajimavost 28. dne
Na koupalisti, kde bylo asi 600 lidi, kazdemu zdravotnice prohlizela nohy a podpazdi za 1 peso, zda muzou do bazenu. I my jsme tedy museli odstat frontu a nechat se prohlednout:-) Kupodivu jsme vsichni prosli:-)
Den 29.
Rano jsme prijeli do Buenos Aires v 8 hod. V 10,45 nam letelo letadlo do Puerto Iguazu, a tak jsme hned vyrazili na letiste. Protoze jsme meli malo casu, tesili jsme se na jidlo v letadle:-). Po pristani jsme hned sedli pred letistem do taxiku a zhruba ve 13,30 jsme zamavali Argentine. Pri prejezdu reky Parana nam taxikar ukazal 3 hranice ; vlevo Paraguay, pred nami Brazilii a za nami skoncila Argentina. Taxikar nas odvezl na autobusovy terminal a hned za 15 min. jsme jiz odjizdeli do Sao Paula, kam jsme meli prijet v 7 hod. rano.
Den 30.
Do Sao Paula jsme jeli ne prilis kvalitnim autobusem. Bohuzel zadne postylky, zadne jidlo, pouze voda k dispozici. Spali jsme vsak celkem v pohode az cca do 6 hod., kdy se ozvala rana. Ladu napadlo, ze jsme pichli, avsak ridic jel stale dal. Soused v autobuse ho na to sel upozornit, ale ten nedbal a jeste predjizdel. Po nejake dobe zastavil. To uz z pneumatiky nezbylo nic a disk uz take nebyl moc k pouziti. Trvalo asi dalsi 2 hodiny, nez se dal autobus znovu do pohybu. Takze misto v 7 hod. jsme do Sao Paula prijeli asi v 9 hod., ale na jine nadrazi, nez jsme cekali. Dalo nam tak trochu prace, nez jsme dorazili metrem na spravne nadrazi. Tam jsme zakoupili listky na bus do Ria de Janeira, ktery jel za 15 min. Takze rychle vycurat, toustik a honem do busu. Tentokrat byl autobus lepsi, dorazili jsme v 5 hod. odpoledne. Ubytovali jsme se v levnejsim hotelu Monterey na ulici Catete.Cena za pokoj = 80 Realu.
Argentina zaverem...
Skoncila expedice po Argentine, vsechny zazitky jsme jeste nestacili vstrebat. Tak bych chtel jen uvest par cisel po expedicni casti .Ted nas jeste ceka cast rekreacni a relaxacni. Vrcholem toho je sedmidenni pobyt v Rio de Janeiru a okoli.
Po Argentine jsme procestovali:
autobusem 5 960 km
letadlem 5 600 km
taxi 700 km
lodi 32 km
Celkem: 12 292 km
K tomu jeste metro a mestska doprava...
Rano v 7 hod. jsme prijeli do mesta Bahia Blanca.Byli jsme v pohode a pripraveni na slibovane vedro 38 st. Hned rano jsme si sehnali informace, jak se dostat do pristavu a na koupaliste. Kdyz jsme vyrazili, skutecnost predcila nase ocekavani. Vedro bylo opravdu neuveritelne. Bylo to, jako kdyby na nas nekdo foukal horkym fenem. Jeli jsme do pristavu, kde jsme navstivili muzeum namornictva a celkem schvaceni jsme chvatali na koupaliste. K nasemu zklamani jsme museli vsak asi 3 hod. cekat, nez byl otevreny pro verejnost. Uchylili jsme se do klimatizovane benzinove pumpy, pak do hospudky, kde rovnez fungovala klimatizace. Venku to proste neslo. Bylo snad pres 40 st. Odpoledne jsme pak prezili pod vodou , az navecer jsme se vydali zpet do mesta. Krome toho, ze nesvitilo jiz slunce, vedro nijak nepolevilo. Uz jsme se tesili na cestu do klimatizovaneho autobusu smer Buenos Aires.
Zajimavost 28. dne
Na koupalisti, kde bylo asi 600 lidi, kazdemu zdravotnice prohlizela nohy a podpazdi za 1 peso, zda muzou do bazenu. I my jsme tedy museli odstat frontu a nechat se prohlednout:-) Kupodivu jsme vsichni prosli:-)
Den 29.
Rano jsme prijeli do Buenos Aires v 8 hod. V 10,45 nam letelo letadlo do Puerto Iguazu, a tak jsme hned vyrazili na letiste. Protoze jsme meli malo casu, tesili jsme se na jidlo v letadle:-). Po pristani jsme hned sedli pred letistem do taxiku a zhruba ve 13,30 jsme zamavali Argentine. Pri prejezdu reky Parana nam taxikar ukazal 3 hranice ; vlevo Paraguay, pred nami Brazilii a za nami skoncila Argentina. Taxikar nas odvezl na autobusovy terminal a hned za 15 min. jsme jiz odjizdeli do Sao Paula, kam jsme meli prijet v 7 hod. rano.
Den 30.
Do Sao Paula jsme jeli ne prilis kvalitnim autobusem. Bohuzel zadne postylky, zadne jidlo, pouze voda k dispozici. Spali jsme vsak celkem v pohode az cca do 6 hod., kdy se ozvala rana. Ladu napadlo, ze jsme pichli, avsak ridic jel stale dal. Soused v autobuse ho na to sel upozornit, ale ten nedbal a jeste predjizdel. Po nejake dobe zastavil. To uz z pneumatiky nezbylo nic a disk uz take nebyl moc k pouziti. Trvalo asi dalsi 2 hodiny, nez se dal autobus znovu do pohybu. Takze misto v 7 hod. jsme do Sao Paula prijeli asi v 9 hod., ale na jine nadrazi, nez jsme cekali. Dalo nam tak trochu prace, nez jsme dorazili metrem na spravne nadrazi. Tam jsme zakoupili listky na bus do Ria de Janeira, ktery jel za 15 min. Takze rychle vycurat, toustik a honem do busu. Tentokrat byl autobus lepsi, dorazili jsme v 5 hod. odpoledne. Ubytovali jsme se v levnejsim hotelu Monterey na ulici Catete.Cena za pokoj = 80 Realu.
Argentina zaverem...
Skoncila expedice po Argentine, vsechny zazitky jsme jeste nestacili vstrebat. Tak bych chtel jen uvest par cisel po expedicni casti .Ted nas jeste ceka cast rekreacni a relaxacni. Vrcholem toho je sedmidenni pobyt v Rio de Janeiru a okoli.
Po Argentine jsme procestovali:
autobusem 5 960 km
letadlem 5 600 km
taxi 700 km
lodi 32 km
Celkem: 12 292 km
K tomu jeste metro a mestska doprava...
Diskuze ↓ Den 27.
Den 27.
Opet relax a koupani v mori. Diky vybornemu ubytovani El Gralicho v ulici Zar 480 ( 4 bloky od autobusoveho nadrazi )nebyl problem s bagly, ktere jsme bez poplatku mohli nechat v hostelu. Tento hostel vrele doporucujeme, za cenu 50 P / os je naprosto bezkonkurencni. Dokonce jsme tu mohli klidne travit cely den a osprchovat se. Vse zdarma, coz neni zcela obvykle. Je to opravdu nejlepsi ubytovani hosteloveho typu, ktere jsme zazili. Je tu cisto, spousta mista, moznost vareni, no proste bomba. Moc se nam tu libilo. V 21.50 odjizdime do Bahia Blanca 700 km na sever. Dle predpovedi nas tam ceka 38 st. Tady dnes bylo pres den 32 st, navecer tak 22. Takze nam trochu pritopi:-)
Zajimavosti 27. dne
Na plazi se neustale ozyva Churas, churas ( cti curas - s hackem ). Jsou to sladke tycinky s karamelovou naplni. Taky jsme ochutnali:-)
Argeninci jsou opravdu moc mili a pohodovi lide. Nevideli jsme snad nikoho, kdo by byl nastvany. Na plazi sedi v krouzku na zidlich a povidaji. Piji pri tom MATE, coz je opravdu narodni napoj. Je z kury nejakeho stromu, tuto susenou drt daji do zvlastni nadobky, nejlepe z kokosoveho orechu, zaliji teplou vodou a popijeji zvlastnim nerezovym brckem se sitkem. Maji vzdy a vsude termosku s teplou vodou, ze ktere do nadobky vodu dolivaji. Mate jsme si take koupili, avsak nam to opravdu nechutnalo. Je to horke, nic pro nas. Pripada nam, ze to snad maji jako drogu. Piji ho proste opravdu vsude a vsichni, vcetne deti. Je to pry dobre na zizen a potlacuje pocit hladu. To jsme si nevsimli, ji se tu hodne a ve velkem.
Opet relax a koupani v mori. Diky vybornemu ubytovani El Gralicho v ulici Zar 480 ( 4 bloky od autobusoveho nadrazi )nebyl problem s bagly, ktere jsme bez poplatku mohli nechat v hostelu. Tento hostel vrele doporucujeme, za cenu 50 P / os je naprosto bezkonkurencni. Dokonce jsme tu mohli klidne travit cely den a osprchovat se. Vse zdarma, coz neni zcela obvykle. Je to opravdu nejlepsi ubytovani hosteloveho typu, ktere jsme zazili. Je tu cisto, spousta mista, moznost vareni, no proste bomba. Moc se nam tu libilo. V 21.50 odjizdime do Bahia Blanca 700 km na sever. Dle predpovedi nas tam ceka 38 st. Tady dnes bylo pres den 32 st, navecer tak 22. Takze nam trochu pritopi:-)
Zajimavosti 27. dne
Na plazi se neustale ozyva Churas, churas ( cti curas - s hackem ). Jsou to sladke tycinky s karamelovou naplni. Taky jsme ochutnali:-)
Argeninci jsou opravdu moc mili a pohodovi lide. Nevideli jsme snad nikoho, kdo by byl nastvany. Na plazi sedi v krouzku na zidlich a povidaji. Piji pri tom MATE, coz je opravdu narodni napoj. Je z kury nejakeho stromu, tuto susenou drt daji do zvlastni nadobky, nejlepe z kokosoveho orechu, zaliji teplou vodou a popijeji zvlastnim nerezovym brckem se sitkem. Maji vzdy a vsude termosku s teplou vodou, ze ktere do nadobky vodu dolivaji. Mate jsme si take koupili, avsak nam to opravdu nechutnalo. Je to horke, nic pro nas. Pripada nam, ze to snad maji jako drogu. Piji ho proste opravdu vsude a vsichni, vcetne deti. Je to pry dobre na zizen a potlacuje pocit hladu. To jsme si nevsimli, ji se tu hodne a ve velkem.
Diskuze ↓ Den 25.
Den 25.
Odpocinek, klidek, relax. Sluneni na plazi, koupani. Voda byla teplejsi nez predchozi den, i kdyz stale dost osvezujici. Foukal prijemny vetrik, takze ani nebylo vedro. Dnes, tj. 26.1. nas ceka nocni presun do Bahia Blanca. Dorazime tam v 7 hod. rano.
Zajimavosti 25. dne
Zatimco v Ushuaia jsme za pohled na lvouny platili, tady jsme je objevili na mole. Najednou se ozval zvuk, pripominajici rev lva. Kdyz jsme se podivali z mola dolu, zjistili jsme, ze na schodech pod molem vegeti lvouni. Zajimave.
Take prejeme Lence Grycu vse nejlepsi k narozeninam:-)
Odpocinek, klidek, relax. Sluneni na plazi, koupani. Voda byla teplejsi nez predchozi den, i kdyz stale dost osvezujici. Foukal prijemny vetrik, takze ani nebylo vedro. Dnes, tj. 26.1. nas ceka nocni presun do Bahia Blanca. Dorazime tam v 7 hod. rano.
Zajimavosti 25. dne
Zatimco v Ushuaia jsme za pohled na lvouny platili, tady jsme je objevili na mole. Najednou se ozval zvuk, pripominajici rev lva. Kdyz jsme se podivali z mola dolu, zjistili jsme, ze na schodech pod molem vegeti lvouni. Zajimave.
Take prejeme Lence Grycu vse nejlepsi k narozeninam:-)
Diskuze ↓ Vloženo 25.01.2010
Diskuze ↓ Vloženo 25.01.2010
Diskuze ↓ Vloženo 25.01.2010
Diskuze ↓ Vloženo 25.01.2010
Diskuze ↓ Vloženo 25.01.2010
Diskuze ↓ Vloženo 25.01.2010
Diskuze ↓ Vloženo 25.01.2010
Diskuze ↓ Vloženo 25.01.2010
Diskuze ↓ Vloženo 25.01.2010
Diskuze ↓ Vloženo 25.01.2010
Diskuze ↓ Den 24.
Den 24.
Odpocinek a leharo. To byl dnesni den. Rozhodli jsme se, ze si tady v Puerto Madryn prodlouzime o 2 dny a pojedeme az 26.1. do Bahia Blanca. Dopoledne jsme si prebukovali listky na autobus a uzivali prijemneho hostelu. Na plaz, ktera je nedaleko, jsme se vypravili az kolem 2. hod. Driv to nemelo smysl, protoze bychom se asi pekne spalili. Plaz je pomerne dlouha, voda cista. Jen neni prilis tepla, takze to bylo rychle se namocit a ven. Asi po dvou hodinach se zmenil vitr na jizni a prinesl celkem chlad. Tim jsme na plazi vydrzeli, jinak by se to nedalo. Bohuzel tam neni zadny stin. Ted nas ceka neco k snedku, vodku, kterou s sebou tahneme od zacatku si dnes dame s dzusem:-) Zitra se mozna vypravime na vylet na delfiny nebo si zopakujeme dnesni lenoseni.
Zajimavosti 24. dne
Danca se naucila pit pivo:-)
Argentinci se pri kazdem setkani vsichni objimaji a libaji na pravou tvar - i muz s muzem:-)
Odpocinek a leharo. To byl dnesni den. Rozhodli jsme se, ze si tady v Puerto Madryn prodlouzime o 2 dny a pojedeme az 26.1. do Bahia Blanca. Dopoledne jsme si prebukovali listky na autobus a uzivali prijemneho hostelu. Na plaz, ktera je nedaleko, jsme se vypravili az kolem 2. hod. Driv to nemelo smysl, protoze bychom se asi pekne spalili. Plaz je pomerne dlouha, voda cista. Jen neni prilis tepla, takze to bylo rychle se namocit a ven. Asi po dvou hodinach se zmenil vitr na jizni a prinesl celkem chlad. Tim jsme na plazi vydrzeli, jinak by se to nedalo. Bohuzel tam neni zadny stin. Ted nas ceka neco k snedku, vodku, kterou s sebou tahneme od zacatku si dnes dame s dzusem:-) Zitra se mozna vypravime na vylet na delfiny nebo si zopakujeme dnesni lenoseni.
Zajimavosti 24. dne
Danca se naucila pit pivo:-)
Argentinci se pri kazdem setkani vsichni objimaji a libaji na pravou tvar - i muz s muzem:-)
Diskuze ↓ Den 23.
Den 23.
Po vecernim presunu z mesta Trelew jsme prijeli asi po 1.5 hod. do Puerto Piramides. Je to spis vesnice s 350 stalymi obyvateli. Bylo velmi slozite sehnat ubytovani, a tak nam nakonec nezbylo nic jineho, nez jit do kempu. Z kempu jsme moc nadseni nebyli,ale otrli cestovate vydrzi vsechno:-) Kazdy si v podstate mohl postavit stan, kde chtel, vse bez ladu a skladu a hlavne zadne sezeni. A vsude kolem pisek a prach. A jeste ke vsemu jsme si museli zaplatit sprchu 10 P. Ta byla navic stale zamcena, takze jsme ji ani nevyuzili. Vyspali jsme se vsak vcelku dobre, a tak jsme rano vyrazili na rypouse sloni. Moc dobre to tam nefungovalo, zadna cestovka vas na vylet kolem ostrova nedopravi. Spis se pocita s tim, ze mate sve auto a ostrov si objedete sami - urcite by to bylo vyhodnejsi. V informacich nam pani sehnala pruvodce, ktery s nami za 500 P udelal okruzni jizdu. Trvala cca 5.5 hod. Na dvou mistech jsme videli rypouse sloni. Lezeli na plazi a vypadali jako slimaci.:-) V tomto obdobi maji za sebou riji, ktera se odehrava na zacatku zari, a proto se spis line povaluji na plazi nebo ve vode. Travi 80% ve vode a 20% na sousi - jak jsme se dozvedeli od naseho sympatickeho pruvodce. Ti nejvetsi samci ( vazi az 4 tuny ) uz na plazi nejsou, vraci se zpet az v dobe rije. Presto jsme meli stesti a videli jsme dokonce kratky souboj dvou malych samcu ( asi 3 tuny ). Na dalsi zastavce jsme zase videli tucnaky, no nuda:-).Ale byli zase v jinem prostredi, na skalnim svahu u oceanu, a tak jsme zase udelali par fotek. Jinak se nam konecne podarilo nafotit pekne pstrosy nandu. Neni to zrovna jednoduche, jak vystoupite z auto, hned pelasi pryc. Kolem hotelu u pobrezi behaly poustni lisky celkem beze strachu z lidi, Take jsme zahledli orla stepniho, Porad se nam nedari, i kdyz jsme je videli, nafotit pasovce a skunka. Na poloostrove jsou 3 solna jezera, avsak podivat jsme se na ne mohli jen z auta. K nim se nesmi. Maji rozlohu az 5 km.
Po okruzni
jizde jsme se zbalili a vyrazili autobusem do Puerto Madryn. Prijeli jsme tam cca v 8 hod. vecer. Zasli jsme do informaci, kde nam slecna sehnala asi na popate ubytovani. V tomto obdobi je problem, ze je hlavni sezona, jsou tady letni prazdniny a ubytovani jsou hodne obsazena, zvlaste ta levnejsi. Odmenou nam bylo opravdu moc hezke ubytovani, snad 1. rok v provozu, vse ciste, spis na urovni hotelu - cena luxusni - 50 P/ 1 os. se snidani. Koupelna na pokoji, coz u hostelu za tuto cenu je zcela neobvykle. Takze ted vahame, jestli jet dal smerem k Buenos Aires nebo zustat tady a najit plaz na koupani. Obavame se, ze na dalsich mistech bude jeste vetsi problem s ubytovanim nez tady. Mame vsak jiz koupene listky na dnesni noc do Bahia Blanka, kam bychom meli dorazit zitra v 5 hod. rano. Tak uvidime, jak se nakonec rozhodneme. S prebukovanim problem neni, jen se musi zaplatit poplatek. Chteli jsme v podstate odjet hned vcera vecer, ale nesehnali jsme autobus. Vsechny byly obsazene. I to je v tomhle obdobi problem Autobusy je dobre objednavat s predstihem. Na den, kdy chcete odjet, nemate v podstate sanci listky sehnat.
Zajimavosti 23. dne
Vsimli jsme si, ze mesic tady funguje obracene, tzn. C je dorusta a D je couva. To bude asi tim, ze jsme na jizni polokouli:-)
Pri prijezdu na poloostrov Valdes vas zastavi strazci parku a musite zaplatit vstup 45 P za osobu
Doporuceni - lepsi, nez spat v Puerto Piramides, je zustat v Puerto Madryn a odtud si zaplatit vylet na poloostrov Valdes
Po vecernim presunu z mesta Trelew jsme prijeli asi po 1.5 hod. do Puerto Piramides. Je to spis vesnice s 350 stalymi obyvateli. Bylo velmi slozite sehnat ubytovani, a tak nam nakonec nezbylo nic jineho, nez jit do kempu. Z kempu jsme moc nadseni nebyli,ale otrli cestovate vydrzi vsechno:-) Kazdy si v podstate mohl postavit stan, kde chtel, vse bez ladu a skladu a hlavne zadne sezeni. A vsude kolem pisek a prach. A jeste ke vsemu jsme si museli zaplatit sprchu 10 P. Ta byla navic stale zamcena, takze jsme ji ani nevyuzili. Vyspali jsme se vsak vcelku dobre, a tak jsme rano vyrazili na rypouse sloni. Moc dobre to tam nefungovalo, zadna cestovka vas na vylet kolem ostrova nedopravi. Spis se pocita s tim, ze mate sve auto a ostrov si objedete sami - urcite by to bylo vyhodnejsi. V informacich nam pani sehnala pruvodce, ktery s nami za 500 P udelal okruzni jizdu. Trvala cca 5.5 hod. Na dvou mistech jsme videli rypouse sloni. Lezeli na plazi a vypadali jako slimaci.:-) V tomto obdobi maji za sebou riji, ktera se odehrava na zacatku zari, a proto se spis line povaluji na plazi nebo ve vode. Travi 80% ve vode a 20% na sousi - jak jsme se dozvedeli od naseho sympatickeho pruvodce. Ti nejvetsi samci ( vazi az 4 tuny ) uz na plazi nejsou, vraci se zpet az v dobe rije. Presto jsme meli stesti a videli jsme dokonce kratky souboj dvou malych samcu ( asi 3 tuny ). Na dalsi zastavce jsme zase videli tucnaky, no nuda:-).Ale byli zase v jinem prostredi, na skalnim svahu u oceanu, a tak jsme zase udelali par fotek. Jinak se nam konecne podarilo nafotit pekne pstrosy nandu. Neni to zrovna jednoduche, jak vystoupite z auto, hned pelasi pryc. Kolem hotelu u pobrezi behaly poustni lisky celkem beze strachu z lidi, Take jsme zahledli orla stepniho, Porad se nam nedari, i kdyz jsme je videli, nafotit pasovce a skunka. Na poloostrove jsou 3 solna jezera, avsak podivat jsme se na ne mohli jen z auta. K nim se nesmi. Maji rozlohu az 5 km.
Po okruzni
jizde jsme se zbalili a vyrazili autobusem do Puerto Madryn. Prijeli jsme tam cca v 8 hod. vecer. Zasli jsme do informaci, kde nam slecna sehnala asi na popate ubytovani. V tomto obdobi je problem, ze je hlavni sezona, jsou tady letni prazdniny a ubytovani jsou hodne obsazena, zvlaste ta levnejsi. Odmenou nam bylo opravdu moc hezke ubytovani, snad 1. rok v provozu, vse ciste, spis na urovni hotelu - cena luxusni - 50 P/ 1 os. se snidani. Koupelna na pokoji, coz u hostelu za tuto cenu je zcela neobvykle. Takze ted vahame, jestli jet dal smerem k Buenos Aires nebo zustat tady a najit plaz na koupani. Obavame se, ze na dalsich mistech bude jeste vetsi problem s ubytovanim nez tady. Mame vsak jiz koupene listky na dnesni noc do Bahia Blanka, kam bychom meli dorazit zitra v 5 hod. rano. Tak uvidime, jak se nakonec rozhodneme. S prebukovanim problem neni, jen se musi zaplatit poplatek. Chteli jsme v podstate odjet hned vcera vecer, ale nesehnali jsme autobus. Vsechny byly obsazene. I to je v tomhle obdobi problem Autobusy je dobre objednavat s predstihem. Na den, kdy chcete odjet, nemate v podstate sanci listky sehnat.
Zajimavosti 23. dne
Vsimli jsme si, ze mesic tady funguje obracene, tzn. C je dorusta a D je couva. To bude asi tim, ze jsme na jizni polokouli:-)
Pri prijezdu na poloostrov Valdes vas zastavi strazci parku a musite zaplatit vstup 45 P za osobu
Doporuceni - lepsi, nez spat v Puerto Piramides, je zustat v Puerto Madryn a odtud si zaplatit vylet na poloostrov Valdes
Diskuze ↓ Vloženo 22.01.2010
Diskuze ↓ Vloženo 22.01.2010
Diskuze ↓ Vloženo 22.01.2010
Diskuze ↓ Vloženo 22.01.2010
Diskuze ↓ Vloženo 22.01.2010
Diskuze ↓ Vloženo 22.01.2010
Diskuze ↓ tucnaci z dneska
tucnaci z dneska
Diskuze ↓ zkousime fotky - vse vodopady Iguazu, den 5. - 7.
zkousime fotky - vse vodopady Iguazu, den 5. - 7.
Diskuze ↓ Vloženo 22.01.2010
Diskuze ↓ Den 21.
Den 21.
Den jsme stravili ve meste Bariloche. Vyjeli jsme mestskym autobusem asi 20 km za mesto, kde jsme se lanovkou prepravili na kopec ( neco jako nase Klet ). Jsou odtud prekrasne vyhledy, protoze kopec je obklopeny ze vsech stran jezery a skalami. K tomu jsme meli modromodre nebe a prijemny vetrik, takze co vic si prat. Mesto Bariloche a okoli je skutecne krasne se spoustou moznych aktivit. Odpoledne jsme se dosli najist - Lada si dal opet asi 5 cm vysoky steak:-) . V 18 hod. nam jel autobus do mesta Trelew vzdaleneho cca 700 km. Rozloucili jsme se s prijemnym pocasim v Bariloche a pomalu se pripravili na teploty 32 -36 st, ktere ted vladnou v miste naseho cile. Autobus byl luxusni, tzv. cama, coz znamena se sedackami temer jako postel. Dokonce tam byl i stewart, dostali jsme kavu, vodu a teple i studene jidlo. Proste jako v letadle, ovsem v bussines class:-)
Zajimavosti 21. dne
V prubehu jizdy busem nas zastavila policie ( coz se stava celkem bezne, ze kontroluji cestujici ) a pes zjistoval, zda neprevazime drogy. Jeste , ze jsme tu marjanku stihli vykourit - pokus o vtip:-)
Den 22.
Na tento den jsme se mimoradne tesili, protoze nas cekal posledni cil nasi vypravy - tucnaci. Rano jsme dorazili v 6.30 hod. a rozhodli jsme se, ze nebudeme hledat ubytovani a pokusime se dostat hned na misto, kde se tucnaci vyskytuji - Punta Tombo. Na ulici jsme zastavili taxikare, se kterym jsme se dohodli na cene 290 P. Misto je vzdalene 105 km, takze dobra cena. Ridic vas odveze tam, pak na vas ceka a priveze vas zpet. Do rezervace, kde sidli tucnaci, jsme dorazili mezi prvnimi, takze super, zadni turisti. Cena do parku stoji 35 P, coz se nam take zdalo prijatelne. Jen jsme prisli do parku, uz se zacali rojit tucnaci. Byli jsme opravdu nadseni, videli jsme jich spoustu. Vyhrabavaji si diry v zemi, ve kterych se schovavaji se svymi mladaty pred horkem a sluncem. K mori chodi az ze vzdalenosti 1 km. Prisli jsme zrovna v dobe, kdy zacalo chodit procesi tucnaku k mori, aby opatrili mladatum snidani. Ti pilnejsi byli uz zpet, tak jsme videli i krmeni mladat. Jsou krotci a neboji se lidi, nekde jsme je na ceste i prekracovali a dostali se v podstate mezi ne. Jinak jsme videli pasovce, skunka, opet lamy, mary stepni, pstrosy, divoka morcata .... Proste velka zoologicka zahrada bez hranic. Ted uz mame splneno, ceka nas koupani a odpocinek, Zitra si jeste zajedeme na rypouse sloni a dalsi zviratka, ktera nam nabidne poloostrov Valdes, kam dnes v 17.40 odjizdime. Cesta asi 200 km.
Zajimavosti 22. dne
I v Argentine ziji poctivi lide - Lada zapomnel batoh s doklady kdesi a nastesti nam ho prinesla jedna poctiva Argentinka
Kolonie tucnaku cita az 1 000 000 jedincu - docela sila
Den jsme stravili ve meste Bariloche. Vyjeli jsme mestskym autobusem asi 20 km za mesto, kde jsme se lanovkou prepravili na kopec ( neco jako nase Klet ). Jsou odtud prekrasne vyhledy, protoze kopec je obklopeny ze vsech stran jezery a skalami. K tomu jsme meli modromodre nebe a prijemny vetrik, takze co vic si prat. Mesto Bariloche a okoli je skutecne krasne se spoustou moznych aktivit. Odpoledne jsme se dosli najist - Lada si dal opet asi 5 cm vysoky steak:-) . V 18 hod. nam jel autobus do mesta Trelew vzdaleneho cca 700 km. Rozloucili jsme se s prijemnym pocasim v Bariloche a pomalu se pripravili na teploty 32 -36 st, ktere ted vladnou v miste naseho cile. Autobus byl luxusni, tzv. cama, coz znamena se sedackami temer jako postel. Dokonce tam byl i stewart, dostali jsme kavu, vodu a teple i studene jidlo. Proste jako v letadle, ovsem v bussines class:-)
Zajimavosti 21. dne
V prubehu jizdy busem nas zastavila policie ( coz se stava celkem bezne, ze kontroluji cestujici ) a pes zjistoval, zda neprevazime drogy. Jeste , ze jsme tu marjanku stihli vykourit - pokus o vtip:-)
Den 22.
Na tento den jsme se mimoradne tesili, protoze nas cekal posledni cil nasi vypravy - tucnaci. Rano jsme dorazili v 6.30 hod. a rozhodli jsme se, ze nebudeme hledat ubytovani a pokusime se dostat hned na misto, kde se tucnaci vyskytuji - Punta Tombo. Na ulici jsme zastavili taxikare, se kterym jsme se dohodli na cene 290 P. Misto je vzdalene 105 km, takze dobra cena. Ridic vas odveze tam, pak na vas ceka a priveze vas zpet. Do rezervace, kde sidli tucnaci, jsme dorazili mezi prvnimi, takze super, zadni turisti. Cena do parku stoji 35 P, coz se nam take zdalo prijatelne. Jen jsme prisli do parku, uz se zacali rojit tucnaci. Byli jsme opravdu nadseni, videli jsme jich spoustu. Vyhrabavaji si diry v zemi, ve kterych se schovavaji se svymi mladaty pred horkem a sluncem. K mori chodi az ze vzdalenosti 1 km. Prisli jsme zrovna v dobe, kdy zacalo chodit procesi tucnaku k mori, aby opatrili mladatum snidani. Ti pilnejsi byli uz zpet, tak jsme videli i krmeni mladat. Jsou krotci a neboji se lidi, nekde jsme je na ceste i prekracovali a dostali se v podstate mezi ne. Jinak jsme videli pasovce, skunka, opet lamy, mary stepni, pstrosy, divoka morcata .... Proste velka zoologicka zahrada bez hranic. Ted uz mame splneno, ceka nas koupani a odpocinek, Zitra si jeste zajedeme na rypouse sloni a dalsi zviratka, ktera nam nabidne poloostrov Valdes, kam dnes v 17.40 odjizdime. Cesta asi 200 km.
Zajimavosti 22. dne
I v Argentine ziji poctivi lide - Lada zapomnel batoh s doklady kdesi a nastesti nam ho prinesla jedna poctiva Argentinka
Kolonie tucnaku cita az 1 000 000 jedincu - docela sila
Diskuze ↓ Den 20.
Den 20.
Vyrazili jsme na sjezd reky Rio Madras, ktera vede z Argentiny do Chile. Od Bariloche je vzdalena cca 100 km, z toho 70 km po silnici a 30 km po prasne kamenite ceste v udoli mezi horami. Zvolili jsme spolecnost Extreme Fun, ktera zajistila prepravu , vc. pujceni raftu a vybaveni. V raftu s nami jel pruvodce, od ktereho jsme dostali instrukce pred jizdou i pred kazdym tezsim usekem. V rece je krasne zelena voda, cista a pitna. Nektere useky byly hodne atraktivni, celkove se nam akce vydarila a libila. Nikdo se neutopil:-) Po sjezdu reky bylo pro nas pripravene asado - typicke argentinske jidlo, vino, dzus a salat. Do Bariloche jsme zpet dorazili cca v 19.30 hod. Cena za osobu se vsim vsudy byla 330 P. Ale stalo to za to. Zitra jdeme na trek okolo Bariloche a vecer v 18 hod. vyrazime nocnim spacim busem napric Argentinou k Atlantiku do mesta Trelew, cca 700 km.
Zajimavosti 20. dne
Mame krasne fotky a CD z raftingu
Jizdou po rece jsme prekrocili statni hranici z Argentiny do Chile a zpet jsme jeli minibusem pres hranicni prechod
Vyrazili jsme na sjezd reky Rio Madras, ktera vede z Argentiny do Chile. Od Bariloche je vzdalena cca 100 km, z toho 70 km po silnici a 30 km po prasne kamenite ceste v udoli mezi horami. Zvolili jsme spolecnost Extreme Fun, ktera zajistila prepravu , vc. pujceni raftu a vybaveni. V raftu s nami jel pruvodce, od ktereho jsme dostali instrukce pred jizdou i pred kazdym tezsim usekem. V rece je krasne zelena voda, cista a pitna. Nektere useky byly hodne atraktivni, celkove se nam akce vydarila a libila. Nikdo se neutopil:-) Po sjezdu reky bylo pro nas pripravene asado - typicke argentinske jidlo, vino, dzus a salat. Do Bariloche jsme zpet dorazili cca v 19.30 hod. Cena za osobu se vsim vsudy byla 330 P. Ale stalo to za to. Zitra jdeme na trek okolo Bariloche a vecer v 18 hod. vyrazime nocnim spacim busem napric Argentinou k Atlantiku do mesta Trelew, cca 700 km.
Zajimavosti 20. dne
Mame krasne fotky a CD z raftingu
Jizdou po rece jsme prekrocili statni hranici z Argentiny do Chile a zpet jsme jeli minibusem pres hranicni prechod
Diskuze ↓ Den 18.
Den 18.
Cestovali jsme od 23.35 hod. 17.1. do 10,00 hod. 19.1. Po ceste jsme se necitili
unaveni, jak by se mohlo zdat. Trasa byla dlouha
1 300 km a vedla v patagonskych pampach, kde stovky km neni zadna osada, jen
suche trsy travy a vsudypritomny prach ze staleho vetru. V pampe jsme obcas
zahledli pstrosy nandu a lamy guanacu. Na zavlhcenych mistech jsou sem tam videt
kone, ovce nebo kravy. Cestou jsme se zastavili na jedne estancii, kde jsme
videli original gauca. Cesta vede po zname rute 40, coz je pro predstavu
prevazne sterkova prasna cesta s vyjetymi kolejemi a kameny, kterym se autobus
musel vyhybat, takze jel misty ( a dost casto ) 30 km / hod. Blyska se vsak na
lepsi casy, misty uz je asfaltka a stale se na ni pracuje:-). Na takto dlouhe
ceste dost ubijejici. Zhruba v polovine cesty jsme meli 4 hod. prestavku, ktera
se prodlouzila na 6 hod kvuli poruse autobusu.
Zajimavost 18. dne
Ridici v bilych kosilich se prevlekli do monterek a poruchu opravovali, i presto
byli stale stejne mili a usmevavi, a to po celou cestu
Den 19.
Rano jsme dorazili do Bariloche ,sehnali dobre ubytovani, koupili listky na
nocni lehatkovy autobus na 21.1. , kdy nas ceka presun napric Patagonii do mesta
Trelew. Tak bychom meli konecne videt tucnaky a rypouse sloni. V hostelu Fun
Patagonia nam velmi prijemny majitel Turco zajistil hostel a jeste nam ochotne
vysvetlil, jake jsou aktivity v okoli a zajistil nam na zitrek celodenni vylet -
rafting na Chilske rece Rio Manso. Tak se tesime. Vecer prohlidneme mesto, dame
vinecko, karticky a upeceme masicko:-)
Cestovali jsme od 23.35 hod. 17.1. do 10,00 hod. 19.1. Po ceste jsme se necitili
unaveni, jak by se mohlo zdat. Trasa byla dlouha
1 300 km a vedla v patagonskych pampach, kde stovky km neni zadna osada, jen
suche trsy travy a vsudypritomny prach ze staleho vetru. V pampe jsme obcas
zahledli pstrosy nandu a lamy guanacu. Na zavlhcenych mistech jsou sem tam videt
kone, ovce nebo kravy. Cestou jsme se zastavili na jedne estancii, kde jsme
videli original gauca. Cesta vede po zname rute 40, coz je pro predstavu
prevazne sterkova prasna cesta s vyjetymi kolejemi a kameny, kterym se autobus
musel vyhybat, takze jel misty ( a dost casto ) 30 km / hod. Blyska se vsak na
lepsi casy, misty uz je asfaltka a stale se na ni pracuje:-). Na takto dlouhe
ceste dost ubijejici. Zhruba v polovine cesty jsme meli 4 hod. prestavku, ktera
se prodlouzila na 6 hod kvuli poruse autobusu.
Zajimavost 18. dne
Ridici v bilych kosilich se prevlekli do monterek a poruchu opravovali, i presto
byli stale stejne mili a usmevavi, a to po celou cestu
Den 19.
Rano jsme dorazili do Bariloche ,sehnali dobre ubytovani, koupili listky na
nocni lehatkovy autobus na 21.1. , kdy nas ceka presun napric Patagonii do mesta
Trelew. Tak bychom meli konecne videt tucnaky a rypouse sloni. V hostelu Fun
Patagonia nam velmi prijemny majitel Turco zajistil hostel a jeste nam ochotne
vysvetlil, jake jsou aktivity v okoli a zajistil nam na zitrek celodenni vylet -
rafting na Chilske rece Rio Manso. Tak se tesime. Vecer prohlidneme mesto, dame
vinecko, karticky a upeceme masicko:-)
Diskuze ↓ Den 14.
Den 14.
Vyrazili jsme v 7.30 rano autobusem do El Chalten. Je to mestecko smerem na sever asi 200 km. Po prijezdu nas autobus vysadil v kancelari narodniho parku, kde jsou vsichni, kteri do mesta prijedou, informovani o tom, jak se v parku chovat, co se smi a nesmi, kde se pohybovat. Park je kupodivu zdarma. Ubytovani jsme meli domluvene diky slecne v predchozim hostelu, ale nebylo moc valne. Ve meste foukal primo priiiiserny vitr, narazy cca 60 km / 1 hod, a tak jsme jen doufali, ze to bude dalsi den lepsi. Potkali jsme ceske horolezce, kteri meli v umyslu slezt 2. nejvyssi horu v teto oblasti Cerro Torre 3 200m. Tuto horu zatim zadny Cech nezdolal. Deset dni cekaji na pocasi, masiv Fiz Roy a Cerro Torre se zatim z mracen nevynoril. Den pred tim snad na hodinu. Tak jsme moc nedoufali, ze se nam podari pohori videt. Predpoved - neustale vetrno, polojasno.
Zajimavosti 14. dne
Cestou jsme videli lamy Guanaco
Den 15.
Rano jsme vyrazili s baglem smerem na Fiz Roy. Meli jsme v planu pod horou v kempu stanovat. Foukal vitr, ale ne tolik, jako predchozi den. Cesta zacala do pomerne prudkeho kopce, nekteri se trochu zadychali , az zafuneli:-) Po prvnim kopci asi po hodine cesty nebyl svah uz tak strmy a slo se pomerne dobre. Prisli jsme na prvni vyhlidku a mraky nad Fiz Roy najednou zacaly utikat. Zacali jsme rychle fotografovat, protoze jsme neverili, ze se nam hora ukaze cela. Pokracovali jsme v ceste do kempu zvlastni krajinou, v podstate pralesem se suchymi vybelenymi stromy. V kempu jsme byli asi po 4 hodinach cesty. Postavili jsme stany, sli jsme na kratkou prochazku s vyhledem na ledovec. Vratili jsme se a premysleli, co budeme delat. Chvili jsme vahali, a nakonec jsme se rozhodli udelat jeste jeden vyslap , ktery neni dlouhy, cca 2 km, avsak velmi narocny, nejtezsi vyslap v teto oblasti s velkym prevysenim. Vladovi se nechtelo, a tak jsme vyrazili ve trojici. Cesta nam trvala asi hodinu a pul, kopec byl opravdu strmy. Odmenou nam vsak byl prekrasny vyhled na horu Fiz Roy, pod jejimz upati jsme stanuli a na jezero pod ni. To vsechno bylo lemovano jasne modrou oblohou. No proste nadhera. Nabrali jsme si vodu z jezera, ktera byla bajecna. Cesta zpet, jak to tak byva, byla na nohy narocnejsi, nez pri vystupu. Ale nelitovali jsme, ze jsme tuto turu absolvovali. Fotky bohuzel opet neposleme, internet je pomaly. Budeme je muset doplnit az doma. Zabery mame krasne, fotografove tu na ne mozna cekaji tydny. Vlada, ktery se vystupu nezucastnil, ale take nelitoval, protoze videl na 5 m karancho jizni - krasne zbarveny dravec zijici jen v Jizni Americe. Meli jsme proste stesti. Celkem jsme usli cca 16 km
Zajimavosti 15. dne
Vlada mel narozeniny, oslava se bude konat, az se dostaneme do mestecka
Veskera voda v potuckach, jezerech a rekach v parku je pitna a vyborna
Kempy v parku jsou zdarma, avsak bez jakehokoli servisu
Vsechny odpadky si musi kazdy odnest a v podstate, krome par vyjimek, to kazdy take dodrzuje
Den 16.
Po neprilis prospane noci ve stanu jsme se rozhodli, ze dalsi den jiz v kempu spat nebudeme a vratime se jinou cestou do El Chalten. Pocasi bylo pomerne pekne, jen trochu chladnejsi vitr. Po cca 8 km jsme se dostali na rozcesti, Lada nemel dost, a tak se sel podivat na vyhledy na Cerro Torre asi 1 hod. cesty. Ostatni odpocivali na slunicku v trave. Vlada krmil hmyzem ptacka z ruky:-) Z rozcesti jsme se vydali smer El Chalten pomerne slozitym terenem cca dalsich 8 km. Do mesta jsme dorazili asi v 6 hod. s bolavyma nozkama:-) Usli jsme cca 16- 18 km. Hledat ubytovani nam dalo trochu prace, ale nakonec se zadarilo. Po ulozeni baglu jsme vyrazili do hospody s cilem oslavit Vladovy narozeniny.
Zajimavosti 16. dne
Opet jsme potkali partu Cechu, se kterymi jsme se sesli na lodi v Ushuaia.
Videli jsme velkeho cervenohlaveho datla jak zobal broucky na stromech
Vlada s Dancou videli pri prochazce kondora andskeho - pry nadhera
Stejky, ktere si nasi hosi dali, byly opravdu argentinske:-) - vyska vic nez 3 cm, rozloha pres pul talire, vaha 420 g + opecene brambory - cena 36 P. Proste bomba, uzasny zazitek - hlavne pro Ladu:-) Vlada nespapkal, musel vzit s sebou:-)
Den 17.
Dlouhy spanek a odpocinek. Vecer nas ceka odjezd busem v 23.25 do mesta Bariloche. Cesta bude opravdu dlouha - cca 30 hod. Tak uvidime, jak to zvladneme. Zatim nam presuny nedelaji zadne problemy, protoze busy jsou opravdu velmi pohodlne. Ozveme se cca za 2 dny.
Vyrazili jsme v 7.30 rano autobusem do El Chalten. Je to mestecko smerem na sever asi 200 km. Po prijezdu nas autobus vysadil v kancelari narodniho parku, kde jsou vsichni, kteri do mesta prijedou, informovani o tom, jak se v parku chovat, co se smi a nesmi, kde se pohybovat. Park je kupodivu zdarma. Ubytovani jsme meli domluvene diky slecne v predchozim hostelu, ale nebylo moc valne. Ve meste foukal primo priiiiserny vitr, narazy cca 60 km / 1 hod, a tak jsme jen doufali, ze to bude dalsi den lepsi. Potkali jsme ceske horolezce, kteri meli v umyslu slezt 2. nejvyssi horu v teto oblasti Cerro Torre 3 200m. Tuto horu zatim zadny Cech nezdolal. Deset dni cekaji na pocasi, masiv Fiz Roy a Cerro Torre se zatim z mracen nevynoril. Den pred tim snad na hodinu. Tak jsme moc nedoufali, ze se nam podari pohori videt. Predpoved - neustale vetrno, polojasno.
Zajimavosti 14. dne
Cestou jsme videli lamy Guanaco
Den 15.
Rano jsme vyrazili s baglem smerem na Fiz Roy. Meli jsme v planu pod horou v kempu stanovat. Foukal vitr, ale ne tolik, jako predchozi den. Cesta zacala do pomerne prudkeho kopce, nekteri se trochu zadychali , az zafuneli:-) Po prvnim kopci asi po hodine cesty nebyl svah uz tak strmy a slo se pomerne dobre. Prisli jsme na prvni vyhlidku a mraky nad Fiz Roy najednou zacaly utikat. Zacali jsme rychle fotografovat, protoze jsme neverili, ze se nam hora ukaze cela. Pokracovali jsme v ceste do kempu zvlastni krajinou, v podstate pralesem se suchymi vybelenymi stromy. V kempu jsme byli asi po 4 hodinach cesty. Postavili jsme stany, sli jsme na kratkou prochazku s vyhledem na ledovec. Vratili jsme se a premysleli, co budeme delat. Chvili jsme vahali, a nakonec jsme se rozhodli udelat jeste jeden vyslap , ktery neni dlouhy, cca 2 km, avsak velmi narocny, nejtezsi vyslap v teto oblasti s velkym prevysenim. Vladovi se nechtelo, a tak jsme vyrazili ve trojici. Cesta nam trvala asi hodinu a pul, kopec byl opravdu strmy. Odmenou nam vsak byl prekrasny vyhled na horu Fiz Roy, pod jejimz upati jsme stanuli a na jezero pod ni. To vsechno bylo lemovano jasne modrou oblohou. No proste nadhera. Nabrali jsme si vodu z jezera, ktera byla bajecna. Cesta zpet, jak to tak byva, byla na nohy narocnejsi, nez pri vystupu. Ale nelitovali jsme, ze jsme tuto turu absolvovali. Fotky bohuzel opet neposleme, internet je pomaly. Budeme je muset doplnit az doma. Zabery mame krasne, fotografove tu na ne mozna cekaji tydny. Vlada, ktery se vystupu nezucastnil, ale take nelitoval, protoze videl na 5 m karancho jizni - krasne zbarveny dravec zijici jen v Jizni Americe. Meli jsme proste stesti. Celkem jsme usli cca 16 km
Zajimavosti 15. dne
Vlada mel narozeniny, oslava se bude konat, az se dostaneme do mestecka
Veskera voda v potuckach, jezerech a rekach v parku je pitna a vyborna
Kempy v parku jsou zdarma, avsak bez jakehokoli servisu
Vsechny odpadky si musi kazdy odnest a v podstate, krome par vyjimek, to kazdy take dodrzuje
Den 16.
Po neprilis prospane noci ve stanu jsme se rozhodli, ze dalsi den jiz v kempu spat nebudeme a vratime se jinou cestou do El Chalten. Pocasi bylo pomerne pekne, jen trochu chladnejsi vitr. Po cca 8 km jsme se dostali na rozcesti, Lada nemel dost, a tak se sel podivat na vyhledy na Cerro Torre asi 1 hod. cesty. Ostatni odpocivali na slunicku v trave. Vlada krmil hmyzem ptacka z ruky:-) Z rozcesti jsme se vydali smer El Chalten pomerne slozitym terenem cca dalsich 8 km. Do mesta jsme dorazili asi v 6 hod. s bolavyma nozkama:-) Usli jsme cca 16- 18 km. Hledat ubytovani nam dalo trochu prace, ale nakonec se zadarilo. Po ulozeni baglu jsme vyrazili do hospody s cilem oslavit Vladovy narozeniny.
Zajimavosti 16. dne
Opet jsme potkali partu Cechu, se kterymi jsme se sesli na lodi v Ushuaia.
Videli jsme velkeho cervenohlaveho datla jak zobal broucky na stromech
Vlada s Dancou videli pri prochazce kondora andskeho - pry nadhera
Stejky, ktere si nasi hosi dali, byly opravdu argentinske:-) - vyska vic nez 3 cm, rozloha pres pul talire, vaha 420 g + opecene brambory - cena 36 P. Proste bomba, uzasny zazitek - hlavne pro Ladu:-) Vlada nespapkal, musel vzit s sebou:-)
Den 17.
Dlouhy spanek a odpocinek. Vecer nas ceka odjezd busem v 23.25 do mesta Bariloche. Cesta bude opravdu dlouha - cca 30 hod. Tak uvidime, jak to zvladneme. Zatim nam presuny nedelaji zadne problemy, protoze busy jsou opravdu velmi pohodlne. Ozveme se cca za 2 dny.
Diskuze ↓ Den 13.
Den 13.
Dnes jsme meli odpocinkovy den. Podarilo se nam prebukovat jizdenky do El Chalten z 15. na 14.1. Takze zitra rano odjizdime do El Chalten, kde nas ceka trek kolem hory Fitz Roy. Pocasi by melo byt dobre, tak planujeme 2 -3 denni trek. Tak snad to zvladneme. Dneska jsme se vypravili k lagune s plamenaky. Ti tam sice byli, ale uprostred laguny, takze na foceni to moc nebylo. Lada a Danca jeli na projizdku na konich do pampy. Byla to pry takova turisticka projizdka. Jinak spis odpocinek, Zitra rano vyrazime v 7.30 busem do El Chalten o cca 200 km na sever.
Zajimavosti 13. dne
Lada uvaril vyborny gulas z mladounkeho hoveziho s tim, ze se tesil na porcicku na snidani. Ale omyl... Vlada s Dancou, vyhladli po projizdce na konich, ho spapkali...
Dnes jsme meli odpocinkovy den. Podarilo se nam prebukovat jizdenky do El Chalten z 15. na 14.1. Takze zitra rano odjizdime do El Chalten, kde nas ceka trek kolem hory Fitz Roy. Pocasi by melo byt dobre, tak planujeme 2 -3 denni trek. Tak snad to zvladneme. Dneska jsme se vypravili k lagune s plamenaky. Ti tam sice byli, ale uprostred laguny, takze na foceni to moc nebylo. Lada a Danca jeli na projizdku na konich do pampy. Byla to pry takova turisticka projizdka. Jinak spis odpocinek, Zitra rano vyrazime v 7.30 busem do El Chalten o cca 200 km na sever.
Zajimavosti 13. dne
Lada uvaril vyborny gulas z mladounkeho hoveziho s tim, ze se tesil na porcicku na snidani. Ale omyl... Vlada s Dancou, vyhladli po projizdce na konich, ho spapkali...
Diskuze ↓ Vloženo 13.01.2010
Diskuze ↓ Den 10.
Den 10.
Tento den jsme trochu proflakali. Jelikoz pocasi je stale promenlive, radeji si hledame ubytovani v hostelu. Ceka nas posledni noc a vstavani na autobus, ktery jede v 5 hod. rano. Predstava, ze budeme balit v pripade deste mokry stan, neni moc prijemna. Povedlo se nam najit super hostel Cruz del Sur za 60 P / 1 os. S radosti balime stany a stehujeme se do hostelu. Odpoledne se taxikem nechame odvezt pod lanovku na ledovec, kde delame par foto. Na lanovku si radeji kvuli promenlivemu pocasi netroufame. Vecer jsme posedeli, udelali si biftecky a pili vinko. Sli jsme vcas spat, abychom casne rano byli k pouziti.
Zajimaovsti 10. dne
Moc prijemny domaci, domluvil nam ubytovani v El Calafate;-)
Den 11.
Cestovani a zase cestovani. Rano v 5 hod rano odjizdime do mesta El Calafate , pres 600 km smerem na sever. Vzhledem k tomu, ze autobusy jsou velice pohodlne se spoustou mista na nohy, da se cestovat celkem v pohode. Jedina neprijemnost byla cca 200 km dlouha silnice bez asfaltu. Protoze prselo, byly zde velke diry, a tak v tomto useku nebyla jizda moc prijemna. Okna byla brzy tak spinava, ze jsme naprosto nic nevideli. Take jsme museli absolvovat 2 x hranici Argentina - Chile a zpet, coz nas zdrzelo asi 2 hodiny. Jeli jsme dvema autobusy, prvni koncil v Rio Galleros, tam jsme cekali asi 3 hod. a pak pokracovali do El Calafate. Do cile jsme dorazili v 1.15 rano. Domluvene ubytovani Huemul za pouhych 30 P / 1 os.klaplo, a tak s radosti ulehame do postylek:-)
Zajimavosti 11. dne
Kontrola na Argentinsko- Chilske hranici - nesmi se prevazet jablka, a tak jsme se s nimi museli nacpat, prece je nevyhodime:-)
Z Rio Galleros jsme jeli luxusnim dvoupatrovym autobusem, byli jsme tam jako doma v obyvaku
Den 12.
Brzy rano jsme s nedockavosti vyrazili na ocekavane ledovce Perito Moreno. Videli jsme v televizi dokument, a tak jsme byli zvedavi na skutecnost. Dulezite bylo slunecne pocasi, ktere po ranu slibovalo, ze by to melo vyjit. Objednali jsme taxika za 300 P a vyrazili k ledovci. Je to asi 80 km od mesta. Ledovce predcily nase ocekavani. Pohled na ne je opravdu uchvatny. Bile hory ledu prechazeji do modrych odstinu, no nadhera. Zaplatili jsme si take vyjizdku lodi za 50 P / os. Pohled z lodi byl rovnez nezapomenutelny a rozhodne stoji za to. Chvilemi foukal silny vitr, ale nebylo to nic hrozneho. Vzheldem k tomu, ze mame dobre outdoorove obleceni, tak nam ani nevadil:-) Zatim to bylo asi to nejkrasnejsi, co jsme videli. I mestecko El Calafate je moc hezke, ciste a upravene. Zdrzime se tu 2, mozna 3 dny. Jeste uvidime. Zitra se chceme podivat za plamenaky, ktere jsme tady zahledli pri ceste na ledovce.
Zajimavosti 12. dne
Kondori, kteri krouzi nad pampou
Taxik na ledovce byl levnejsi nez autobus, taxikar byl ochotny, mozna ho vyuzijeme i zitra
Huemul
Tento den jsme trochu proflakali. Jelikoz pocasi je stale promenlive, radeji si hledame ubytovani v hostelu. Ceka nas posledni noc a vstavani na autobus, ktery jede v 5 hod. rano. Predstava, ze budeme balit v pripade deste mokry stan, neni moc prijemna. Povedlo se nam najit super hostel Cruz del Sur za 60 P / 1 os. S radosti balime stany a stehujeme se do hostelu. Odpoledne se taxikem nechame odvezt pod lanovku na ledovec, kde delame par foto. Na lanovku si radeji kvuli promenlivemu pocasi netroufame. Vecer jsme posedeli, udelali si biftecky a pili vinko. Sli jsme vcas spat, abychom casne rano byli k pouziti.
Zajimaovsti 10. dne
Moc prijemny domaci, domluvil nam ubytovani v El Calafate;-)
Den 11.
Cestovani a zase cestovani. Rano v 5 hod rano odjizdime do mesta El Calafate , pres 600 km smerem na sever. Vzhledem k tomu, ze autobusy jsou velice pohodlne se spoustou mista na nohy, da se cestovat celkem v pohode. Jedina neprijemnost byla cca 200 km dlouha silnice bez asfaltu. Protoze prselo, byly zde velke diry, a tak v tomto useku nebyla jizda moc prijemna. Okna byla brzy tak spinava, ze jsme naprosto nic nevideli. Take jsme museli absolvovat 2 x hranici Argentina - Chile a zpet, coz nas zdrzelo asi 2 hodiny. Jeli jsme dvema autobusy, prvni koncil v Rio Galleros, tam jsme cekali asi 3 hod. a pak pokracovali do El Calafate. Do cile jsme dorazili v 1.15 rano. Domluvene ubytovani Huemul za pouhych 30 P / 1 os.klaplo, a tak s radosti ulehame do postylek:-)
Zajimavosti 11. dne
Kontrola na Argentinsko- Chilske hranici - nesmi se prevazet jablka, a tak jsme se s nimi museli nacpat, prece je nevyhodime:-)
Z Rio Galleros jsme jeli luxusnim dvoupatrovym autobusem, byli jsme tam jako doma v obyvaku
Den 12.
Brzy rano jsme s nedockavosti vyrazili na ocekavane ledovce Perito Moreno. Videli jsme v televizi dokument, a tak jsme byli zvedavi na skutecnost. Dulezite bylo slunecne pocasi, ktere po ranu slibovalo, ze by to melo vyjit. Objednali jsme taxika za 300 P a vyrazili k ledovci. Je to asi 80 km od mesta. Ledovce predcily nase ocekavani. Pohled na ne je opravdu uchvatny. Bile hory ledu prechazeji do modrych odstinu, no nadhera. Zaplatili jsme si take vyjizdku lodi za 50 P / os. Pohled z lodi byl rovnez nezapomenutelny a rozhodne stoji za to. Chvilemi foukal silny vitr, ale nebylo to nic hrozneho. Vzheldem k tomu, ze mame dobre outdoorove obleceni, tak nam ani nevadil:-) Zatim to bylo asi to nejkrasnejsi, co jsme videli. I mestecko El Calafate je moc hezke, ciste a upravene. Zdrzime se tu 2, mozna 3 dny. Jeste uvidime. Zitra se chceme podivat za plamenaky, ktere jsme tady zahledli pri ceste na ledovce.
Zajimavosti 12. dne
Kondori, kteri krouzi nad pampou
Taxik na ledovce byl levnejsi nez autobus, taxikar byl ochotny, mozna ho vyuzijeme i zitra
Huemul
Diskuze ↓ Vloženo 10.01.2010
Diskuze ↓ Den 9.
Den 9.
Dnes jsme vstali rano do deste. Po noci ve stanu nic moc. Behem dopoledne se pocasi umoudrilo, a tak jsme vyrazili na trihodinovy trek do narodniho parku Tierra del Fuego. Trek byl docela narocny, ale pocasi bylo prijemne, jen lehce poprchavalo. Vstup do narodniho parku stoji 50 P a doprava minibusem take 50 P. Trochu byl problem najit zastavku minibusu, v pruvodci to neni uvedeno. Pro upresneni je to u benzinove pumpy na pobrezi. Trek byl zajimavy, stromy porostle lisejniky, spousta divokych kraliku, dokonce jsme videli i divoke kone. Dravec na strome pred nami cca na 3 m si z nas delal vylozene legraci. Cesta je dobre znacena
zlutymi koliky zatlucenymi v zemi, jen vzhledem k vlhku byla docela kluzka a blativa. Vecer jsme sedeli u vinka a na grilu udelali steaky , maso za 80 Kc / 1 kg. Takze budeme ve steakovani pokracovat i v pristich dnech:-)
Zajimavosti 9. dne
Pri hledani autobusove zastavky jsme nasli muzeum, kde davaji razitka do pasu - konec sveta.
Pote jsme nasli prekrasnou stylovou kavarnicku, kde jsme si dali kavu a tucnaka:-)
V nar. parku jsme videli papousky - v techto zemepisnych sirkach nevidane
Na mole u more v nar. parku jsme objevili posledni postu na konci sveta a nechali si orazitkovat pohlednice a poridili foto.
Zitra posledni den v Usuaia, program podle pocasi, dalsi den v 5 rano odjizdime do Calafate na ledovec Perito Moreno - dalsi spicka nasi vypravy
Dnes jsme vstali rano do deste. Po noci ve stanu nic moc. Behem dopoledne se pocasi umoudrilo, a tak jsme vyrazili na trihodinovy trek do narodniho parku Tierra del Fuego. Trek byl docela narocny, ale pocasi bylo prijemne, jen lehce poprchavalo. Vstup do narodniho parku stoji 50 P a doprava minibusem take 50 P. Trochu byl problem najit zastavku minibusu, v pruvodci to neni uvedeno. Pro upresneni je to u benzinove pumpy na pobrezi. Trek byl zajimavy, stromy porostle lisejniky, spousta divokych kraliku, dokonce jsme videli i divoke kone. Dravec na strome pred nami cca na 3 m si z nas delal vylozene legraci. Cesta je dobre znacena
zlutymi koliky zatlucenymi v zemi, jen vzhledem k vlhku byla docela kluzka a blativa. Vecer jsme sedeli u vinka a na grilu udelali steaky , maso za 80 Kc / 1 kg. Takze budeme ve steakovani pokracovat i v pristich dnech:-)
Zajimavosti 9. dne
Pri hledani autobusove zastavky jsme nasli muzeum, kde davaji razitka do pasu - konec sveta.
Pote jsme nasli prekrasnou stylovou kavarnicku, kde jsme si dali kavu a tucnaka:-)
V nar. parku jsme videli papousky - v techto zemepisnych sirkach nevidane
Na mole u more v nar. parku jsme objevili posledni postu na konci sveta a nechali si orazitkovat pohlednice a poridili foto.
Zitra posledni den v Usuaia, program podle pocasi, dalsi den v 5 rano odjizdime do Calafate na ledovec Perito Moreno - dalsi spicka nasi vypravy
Diskuze ↓ Den 6.
Den 6.
Tento den jsme stravili v Buenos Aires, prohledli jsme mesto, i kdyz samozrejme ne cele - 14 mil. obyvatel. Jsou tam krasne kolonialni budovy a stare hospudky a bary. Pohybovat po meste se da dobre metrem za 1.1 P nebo taxikem, ten je take levny. Dopoledne bylo prijemne pocasi, odpoledne dost horko, ale snesitelne, protoze v BA neni vlhko.
Zajimavosti dne:
Deti se vetsinou nosi na rukach, kocarky jsou k videni jen sporadicky.
2 x jsme videli kolibrika, kvuli kteremu nam ujeli 2 vlaky:-)
Ve meste je spousta zelene, takze se daji zahlednout i papousci
Den 7.
Ten jsme opet stravili v Buenos Aires - jeli jsme primestskym vlakem za 2.7 P do mestske casti Tigre, kde se nachazi delta reky Parana. Cesta vlakem trva asi 1 hod. Koupili jsme listky do Rama Negra - podle doporuceni pruvodce. Avsak bohuzel jsme prijeli ve chvili, kdy reka asi kratce pred tim vystoupila z brehu. Bylo sice uz opet ve svem koryte, avsak zanechala po sobe spoust ve forme bahna. Takze bohuzel krasne prochazky, ktere tu urcite za normalnich okolnosti jsou, nebylo mozne uskutecnit. Takze jsme lehce zabahneni pockali na zpatecni lod a odjeli jsme zpet do mesta. Tam jsme si dali celkem vyhladli asado - je to takova samoobsluha, kde si nandas co chces a zaplatis 23 P.
Den 8.
Rano nas cekal brzky budicek - jiz v 3.45. Taxikem jsme za 38 P odjeli na letiste, odkud nam v 5.30 letelo letadlo na konec sveta - do Ushuaia. - nejjiznejsi mesto sveta. Jizneji lezi jen chilska vojenska zakladna Puerto Wiliams a pak jiz jen znamy Cap Horn. Na Antarktidu je to odsud 1000 km ( v mistnich pomerech co by kamenem dohodil ) ,lze zakoupit 10 - denni cestu za 3 tis. USD. To je oproti cenam v nasich cestovkach ( az 240 tis. ) velmi slusna cena. Ushuaia nas privitala krasnym pocasim, avsak to se behem dne zmenilo v prehanky, k veceru pak v dest. Nastesti ( pry 9) se nam nepodarilo sehnat ubytovani v hostelu, tak jsme se taxikem nechali odvezt do kempu. Kemp je pekny, stylovy, pri desti jsou tu prostory, kde se da v pohode a v teple prebyvat. Bylo zde udajne uz hodne Cechu. Vedle kempu je sjezdovka, takze v zime, tzn. v cervnu, cervenci se zde lyzuje:-) Odpoledne jsme si zakoupili vylet do kanalu Beagle za 120 P / 1 os. Cesta lodi trvala 3 hod., videli jsme lvouny na par metru , kolonie kormoranu, chaluhy velke, husice snezne a tucnaky - ty jen z dalky ve vode. Bliz k tucnakum se snad dostaneme na Penisula Valdez cca za 14 dni. Tady se da take koupit vylet za tucnaky, avsak je to pomerne daleko ( 7 hod. lodi ) a je to dost drahe. Pote jsme absolvovali anabazi s kupovanim listku smerem na sever. Kupovani listku obnasi spoustu papirovani ( zapsani pasu, dokonce i to , jestli jsi svobodny, ci zenaty ) , takze podle toho vypada i doba, kterou pri tom stravite. Navic je celkem problem s misty v autobusech, takze tu musime byt o jeden den dele, nez jsme chteli, tzn., ze odjizdime misto planovane nedele az v pondeli v 5 hod. rano do mesta Calafate. Tak snad nam pocasi dovoli alespon neco videt. Radi bychom navstivili narodni park, ktery je vsak v horach, proto je potreba slusne pocasi. Jinak neni nic videt a treky v podstate nemaji vyznam. Je tu proste typicke horske promenlive pocasi, se kterym je treba pocitat.
Zajimavosti 8. dne
Levne maso v obchodech a tak muzeme grilovat :-)
Stmiva se teprve ve 23 hod.
Drahe autobusy, i kdyz vzdalenosti jsou opravdu velke
Konecne jsme potkali Cechy - partu 5 chlapu,
Levne vino - od 4 P, tak popijime...
Tento den jsme stravili v Buenos Aires, prohledli jsme mesto, i kdyz samozrejme ne cele - 14 mil. obyvatel. Jsou tam krasne kolonialni budovy a stare hospudky a bary. Pohybovat po meste se da dobre metrem za 1.1 P nebo taxikem, ten je take levny. Dopoledne bylo prijemne pocasi, odpoledne dost horko, ale snesitelne, protoze v BA neni vlhko.
Zajimavosti dne:
Deti se vetsinou nosi na rukach, kocarky jsou k videni jen sporadicky.
2 x jsme videli kolibrika, kvuli kteremu nam ujeli 2 vlaky:-)
Ve meste je spousta zelene, takze se daji zahlednout i papousci
Den 7.
Ten jsme opet stravili v Buenos Aires - jeli jsme primestskym vlakem za 2.7 P do mestske casti Tigre, kde se nachazi delta reky Parana. Cesta vlakem trva asi 1 hod. Koupili jsme listky do Rama Negra - podle doporuceni pruvodce. Avsak bohuzel jsme prijeli ve chvili, kdy reka asi kratce pred tim vystoupila z brehu. Bylo sice uz opet ve svem koryte, avsak zanechala po sobe spoust ve forme bahna. Takze bohuzel krasne prochazky, ktere tu urcite za normalnich okolnosti jsou, nebylo mozne uskutecnit. Takze jsme lehce zabahneni pockali na zpatecni lod a odjeli jsme zpet do mesta. Tam jsme si dali celkem vyhladli asado - je to takova samoobsluha, kde si nandas co chces a zaplatis 23 P.
Den 8.
Rano nas cekal brzky budicek - jiz v 3.45. Taxikem jsme za 38 P odjeli na letiste, odkud nam v 5.30 letelo letadlo na konec sveta - do Ushuaia. - nejjiznejsi mesto sveta. Jizneji lezi jen chilska vojenska zakladna Puerto Wiliams a pak jiz jen znamy Cap Horn. Na Antarktidu je to odsud 1000 km ( v mistnich pomerech co by kamenem dohodil ) ,lze zakoupit 10 - denni cestu za 3 tis. USD. To je oproti cenam v nasich cestovkach ( az 240 tis. ) velmi slusna cena. Ushuaia nas privitala krasnym pocasim, avsak to se behem dne zmenilo v prehanky, k veceru pak v dest. Nastesti ( pry 9) se nam nepodarilo sehnat ubytovani v hostelu, tak jsme se taxikem nechali odvezt do kempu. Kemp je pekny, stylovy, pri desti jsou tu prostory, kde se da v pohode a v teple prebyvat. Bylo zde udajne uz hodne Cechu. Vedle kempu je sjezdovka, takze v zime, tzn. v cervnu, cervenci se zde lyzuje:-) Odpoledne jsme si zakoupili vylet do kanalu Beagle za 120 P / 1 os. Cesta lodi trvala 3 hod., videli jsme lvouny na par metru , kolonie kormoranu, chaluhy velke, husice snezne a tucnaky - ty jen z dalky ve vode. Bliz k tucnakum se snad dostaneme na Penisula Valdez cca za 14 dni. Tady se da take koupit vylet za tucnaky, avsak je to pomerne daleko ( 7 hod. lodi ) a je to dost drahe. Pote jsme absolvovali anabazi s kupovanim listku smerem na sever. Kupovani listku obnasi spoustu papirovani ( zapsani pasu, dokonce i to , jestli jsi svobodny, ci zenaty ) , takze podle toho vypada i doba, kterou pri tom stravite. Navic je celkem problem s misty v autobusech, takze tu musime byt o jeden den dele, nez jsme chteli, tzn., ze odjizdime misto planovane nedele az v pondeli v 5 hod. rano do mesta Calafate. Tak snad nam pocasi dovoli alespon neco videt. Radi bychom navstivili narodni park, ktery je vsak v horach, proto je potreba slusne pocasi. Jinak neni nic videt a treky v podstate nemaji vyznam. Je tu proste typicke horske promenlive pocasi, se kterym je treba pocitat.
Zajimavosti 8. dne
Levne maso v obchodech a tak muzeme grilovat :-)
Stmiva se teprve ve 23 hod.
Drahe autobusy, i kdyz vzdalenosti jsou opravdu velke
Konecne jsme potkali Cechy - partu 5 chlapu,
Levne vino - od 4 P, tak popijime...
Diskuze ↓ Den 5.
Den 5.
Rano jsme sbalili bagly a hosi se jeste schladili v bazenu a vyrazili jsme taxikem smer letiste. Ve 12 hod. jsme odleteli do Buenos Aires. Nez jsme posvacili, tak jsme pomalu pristavali. V Buenos Aires nas cekalo asi 34 St, pry i pro domorodce dost vedro. Z letiste jsme jeli busem c. 45 do centra za cenu 1.25 Pesos. Nasli jsme ubytovani v centru - podle pruvodce, za cenu 290 Pesos - pokoj pro 4 os. Meli jsme stesti, ze se nam podarilo ubytovani ve 14 mil. meste pomerne snadno najit. Dali jsme studenou sprchu a taxikem jsme za slusne penize -60 Pesos vyrazili na adresu vzdalenych pribuznych. Bylo to asi 10 km. Spojeni na ne bylo preruseno pred mnoha lety, ale pomoci internetu jsme se na ne dopatrali. Na adrese, kterou jsme meli, nam skutecne otevrela pani Lidie - sestrenice naseho stryce., jejiz rodice v roce 1928 emigrovali do Argentiny. Je to dama 81 let a prestoze cesky nemluvila 28 let, cestina ji sla moc dobre. Prijel take jeji syn Claudio, se kterym jsme pak odjeli do jeho domu. Manzelka Claudia byla moc mila a vubec vsichni byli fajn. Pobyli jsme tam do vecernich hodin, pak zacala bourka, tak nas Claudio odvezl na hotel. Dnes nas ceka prohlidka mesta.
Zajimavosti 5. dne
Kdyz chcete jet autobusem, musite mit pripravene drobne. Vkladaji se do automatu uvnitr busu, takze s papirovymi penezi se nechytate.
Rano jsme sbalili bagly a hosi se jeste schladili v bazenu a vyrazili jsme taxikem smer letiste. Ve 12 hod. jsme odleteli do Buenos Aires. Nez jsme posvacili, tak jsme pomalu pristavali. V Buenos Aires nas cekalo asi 34 St, pry i pro domorodce dost vedro. Z letiste jsme jeli busem c. 45 do centra za cenu 1.25 Pesos. Nasli jsme ubytovani v centru - podle pruvodce, za cenu 290 Pesos - pokoj pro 4 os. Meli jsme stesti, ze se nam podarilo ubytovani ve 14 mil. meste pomerne snadno najit. Dali jsme studenou sprchu a taxikem jsme za slusne penize -60 Pesos vyrazili na adresu vzdalenych pribuznych. Bylo to asi 10 km. Spojeni na ne bylo preruseno pred mnoha lety, ale pomoci internetu jsme se na ne dopatrali. Na adrese, kterou jsme meli, nam skutecne otevrela pani Lidie - sestrenice naseho stryce., jejiz rodice v roce 1928 emigrovali do Argentiny. Je to dama 81 let a prestoze cesky nemluvila 28 let, cestina ji sla moc dobre. Prijel take jeji syn Claudio, se kterym jsme pak odjeli do jeho domu. Manzelka Claudia byla moc mila a vubec vsichni byli fajn. Pobyli jsme tam do vecernich hodin, pak zacala bourka, tak nas Claudio odvezl na hotel. Dnes nas ceka prohlidka mesta.
Zajimavosti 5. dne
Kdyz chcete jet autobusem, musite mit pripravene drobne. Vkladaji se do automatu uvnitr busu, takze s papirovymi penezi se nechytate.
Diskuze ↓ Den 4.
Den 4.
Dneska jsme navstivili vodopady Iguazu - druhe nejvetsi na svete po Viktoriinych vodopadech v Africe. Cetl jsem, ze Niagarske vodopady jsou proti tomu ricka. To bohuzel nemohu posoudit, musime jeste chvili cestovat... Faktem je , ze vodopady Iguazu jsou na obrosvskem prostoru, cca 3 km. Sirka reky nad vodopadem muze byt tak 800 - 1000 m. Tezko se to odhaduje, protoze je na ni vytvorena spousta ostruvku pokrytych bujnou vegetaci a tim padem neni prehled o cele plose. Vodopady jsou pristupne po kovovych lavkach zeshora i zespoda, takze se vam naskytnou ruzne uchvatne pohledy. V literature jsme se docetli, ze protyka rekou 1800 m3/1 sec. Mnozstvi vody je opravdu neuveritelne. Za poslednich 100 let dvakrat vyschly, naposledy pri mistrovstvi sveta ve fotbalu v Argentine. To nas nastesti nepotkalo a vodopady jsme videli v plne krase. Trochu nas zuzovalo horke a vlhke pocasi, a tak padaici vodni trist byla prijemnym osvezenim. Vstupne do narodniho parku Iguazu je 60 Pesos / 1 os, pro Argentince, Brazilce a Paraguayce 30 Pesos.
Prohlidku vsech vodopadu jsme zvladli za 1 den - od 8 - 15 hod, byli jsme docela uchozeni.
Zajimavosti 4. dne:
Spousta motylu, nosalove
Zazili jsme bourku na vodopadech a nekolik tropickych lijaku. Ale vzhledem k vyse zminenemu vedru nam to nevadilo.
Nasi spolucestovate jdou spat jiz druhy den se slepicema, asi se jim strasne libi ve stanu:-) Ac je ve stanu cca 25 - 30 St, spinkaji v teplaccich:-)
Zitra odletame do Buenos Aires ve 12 hod. Cas pristani cca 13.30.
Dneska jsme navstivili vodopady Iguazu - druhe nejvetsi na svete po Viktoriinych vodopadech v Africe. Cetl jsem, ze Niagarske vodopady jsou proti tomu ricka. To bohuzel nemohu posoudit, musime jeste chvili cestovat... Faktem je , ze vodopady Iguazu jsou na obrosvskem prostoru, cca 3 km. Sirka reky nad vodopadem muze byt tak 800 - 1000 m. Tezko se to odhaduje, protoze je na ni vytvorena spousta ostruvku pokrytych bujnou vegetaci a tim padem neni prehled o cele plose. Vodopady jsou pristupne po kovovych lavkach zeshora i zespoda, takze se vam naskytnou ruzne uchvatne pohledy. V literature jsme se docetli, ze protyka rekou 1800 m3/1 sec. Mnozstvi vody je opravdu neuveritelne. Za poslednich 100 let dvakrat vyschly, naposledy pri mistrovstvi sveta ve fotbalu v Argentine. To nas nastesti nepotkalo a vodopady jsme videli v plne krase. Trochu nas zuzovalo horke a vlhke pocasi, a tak padaici vodni trist byla prijemnym osvezenim. Vstupne do narodniho parku Iguazu je 60 Pesos / 1 os, pro Argentince, Brazilce a Paraguayce 30 Pesos.
Prohlidku vsech vodopadu jsme zvladli za 1 den - od 8 - 15 hod, byli jsme docela uchozeni.
Zajimavosti 4. dne:
Spousta motylu, nosalove
Zazili jsme bourku na vodopadech a nekolik tropickych lijaku. Ale vzhledem k vyse zminenemu vedru nam to nevadilo.
Nasi spolucestovate jdou spat jiz druhy den se slepicema, asi se jim strasne libi ve stanu:-) Ac je ve stanu cca 25 - 30 St, spinkaji v teplaccich:-)
Zitra odletame do Buenos Aires ve 12 hod. Cas pristani cca 13.30.
Diskuze ↓ Den 2.
Den 2.
Rano jsme byli vzhuru jiz v 5 hod, trochu nas pozlobil casovy posun. V 6.30 jsme sli na snidani v ubytovani v hotelu Mayo - cena za pokoj se snidani - 55 Rl. V 7 hod. jsme stali ve fronte na listky na vlak po historicke zeleznici. Bohuzel, kdyz na nas dosla rada, listky byly vyprodane. Zvolili jsme tedy kombinaci tam autobus, zpet vlak. - cena 70 RL / 1 os. Vylet vsak nesplnil nase ocekavani. Autobus nas vysadil na predposledni stanici, cca 12 km od Atlantiku, kam jsme chteli dojet. Nezbyvalo nam, nez vyrazit do rozpaleneho mestecka plneho turistu. Nahradou za ocean bylo vykoupani v rece. Je potreba rici, ze obe cesty vedly nadhernou prirodou se spoustou vegetace. Na stromech rostly orchideje, tylancie, ratan, podel cest obrovske kere kvetoucich hortensii. Krajina nadherna, hluboka udoli, giganticke mosty a tunely, spousta zelene z castych destu. Pro jine cestovatele bych vsak doporucil trasu absolvovat beznym mistnim autobusem bez vyuziti cest. kancelare.
Vecer nocni presun busem 750 km do Foz do Iguazu - cca 10 hod . jizdy.
Zajimavosti 2. dne:
velka cistota ve mestech i okolo silnic
zvlastni autobusove zastavky - jsou to sklenene tunely, ve kterych sedi pruvodci, nacpe do nich cestujici a pote je presype do prijeteho autobusu - viz foto.
Pred nastupem do dopravniho prostredku - autobusu, vlaku, musite na jizdence vyplnit cislo pasu a jmeno, to pri vstupu ridic kontroluje.
Den 3.
V 9 hod rano prijezd do Foz , kde nas vysadili na perifernim nadrazi, misto na hlavnim terminalu. S trochou problemu jsme nasli zastavku , odkud jel bus do Argentiny za pouhe 3 RL. Hranice byly bez problemu.
Vyuzili jsme ubytovani pod stanem v kempu podle pruvodce Rouche - Camping Americano. Pekny, cisty , s bazenem. Cena 20 Pesos/ 1 os., 20 P stan. 1 P = 5 Kc. Odpoledne jsem relaxovali u bazenu s vinkem a pivkem..
Zitra rano nas doufame ceka opravdovy zazitek. V nasem programu je to jeden z vrcholu nasi cesty - vodopady Iguacu.
Zajimavosti 3. den
Trochu problem s internetem
Trochu problem s dokladama...
Mame hlad, tak snad zitra, mozna...
Rano jsme byli vzhuru jiz v 5 hod, trochu nas pozlobil casovy posun. V 6.30 jsme sli na snidani v ubytovani v hotelu Mayo - cena za pokoj se snidani - 55 Rl. V 7 hod. jsme stali ve fronte na listky na vlak po historicke zeleznici. Bohuzel, kdyz na nas dosla rada, listky byly vyprodane. Zvolili jsme tedy kombinaci tam autobus, zpet vlak. - cena 70 RL / 1 os. Vylet vsak nesplnil nase ocekavani. Autobus nas vysadil na predposledni stanici, cca 12 km od Atlantiku, kam jsme chteli dojet. Nezbyvalo nam, nez vyrazit do rozpaleneho mestecka plneho turistu. Nahradou za ocean bylo vykoupani v rece. Je potreba rici, ze obe cesty vedly nadhernou prirodou se spoustou vegetace. Na stromech rostly orchideje, tylancie, ratan, podel cest obrovske kere kvetoucich hortensii. Krajina nadherna, hluboka udoli, giganticke mosty a tunely, spousta zelene z castych destu. Pro jine cestovatele bych vsak doporucil trasu absolvovat beznym mistnim autobusem bez vyuziti cest. kancelare.
Vecer nocni presun busem 750 km do Foz do Iguazu - cca 10 hod . jizdy.
Zajimavosti 2. dne:
velka cistota ve mestech i okolo silnic
zvlastni autobusove zastavky - jsou to sklenene tunely, ve kterych sedi pruvodci, nacpe do nich cestujici a pote je presype do prijeteho autobusu - viz foto.
Pred nastupem do dopravniho prostredku - autobusu, vlaku, musite na jizdence vyplnit cislo pasu a jmeno, to pri vstupu ridic kontroluje.
Den 3.
V 9 hod rano prijezd do Foz , kde nas vysadili na perifernim nadrazi, misto na hlavnim terminalu. S trochou problemu jsme nasli zastavku , odkud jel bus do Argentiny za pouhe 3 RL. Hranice byly bez problemu.
Vyuzili jsme ubytovani pod stanem v kempu podle pruvodce Rouche - Camping Americano. Pekny, cisty , s bazenem. Cena 20 Pesos/ 1 os., 20 P stan. 1 P = 5 Kc. Odpoledne jsem relaxovali u bazenu s vinkem a pivkem..
Zitra rano nas doufame ceka opravdovy zazitek. V nasem programu je to jeden z vrcholu nasi cesty - vodopady Iguacu.
Zajimavosti 3. den
Trochu problem s internetem
Trochu problem s dokladama...
Mame hlad, tak snad zitra, mozna...
Diskuze ↓ Zajimavosti 1. dne:
Zajimavosti 1. dne:
Vladovi odebrali na letisti v Zurichu bonbu na vareni, ale moji nenasli:- Zajimave... Pote z rozruseni ztratil svuj kloboucek ala lovec Pampalini...
Zazili jsme 2 Silvestry v letadle, ale sampanske bylo jen jednou. Poprve byl silvestr nad Pyrenejemi, po casovem posunu 1 hod, nad mysem St. Vincenta v Portugalsku. Ale zadne velke akce v letadle se nekonaly.
Po priletu do Sao Paula jsme potkali Cecha, ktery s nami letel v letadle. Ma zenu Brazilku. Vylicil nam bezpecnostni situaci v Brazilii tak, ze nas urcite kdyz ne zabijou , tak okradou. Takze nekteri clenove nasi expedice se bali vystrcit nos z letiste.
Vladovi odebrali na letisti v Zurichu bonbu na vareni, ale moji nenasli:- Zajimave... Pote z rozruseni ztratil svuj kloboucek ala lovec Pampalini...
Zazili jsme 2 Silvestry v letadle, ale sampanske bylo jen jednou. Poprve byl silvestr nad Pyrenejemi, po casovem posunu 1 hod, nad mysem St. Vincenta v Portugalsku. Ale zadne velke akce v letadle se nekonaly.
Po priletu do Sao Paula jsme potkali Cecha, ktery s nami letel v letadle. Ma zenu Brazilku. Vylicil nam bezpecnostni situaci v Brazilii tak, ze nas urcite kdyz ne zabijou , tak okradou. Takze nekteri clenove nasi expedice se bali vystrcit nos z letiste.