Svět Dokola

Fotky

Čtvrtý den ráno jsme si přivstali a už v 6.30 stepovali na snídani, abychom co nejdříve vyrazili do Petry na denní prohlídku. Město Petra bylo založeno pravděpodobně mezi 3.stol. před n.l. a 1. st. n.l. Všechny stavby jsou vytesány do pískovce. Poslední obyvatelé ji opustili v 6. stol. n.l. a město upadlo v zapomnění. Tajemství města pečlivě skrývali před světem Beduíni. V roce 1812 jej objevil švýcarský cestovatel. V roce 1985 byla tato unikátní památka zapsána do UNESCO. Mezi nejzachovalejší stavby patří klenotnice Al Khazna ( kterou jsme viděli nasvícenou při noční prohlídce). Ta měla původně sloužit jako hrobka krále. Dále jsme vyrazili směrem ke klášteru Ad Deir. Cesta k němu nám dala docela zabrat. Vystoupali jsme nesčetné množství schodů a s horkým sluncem v zádech jsme se pěkně zapotili. Kdo neměl síly nebo se mu nechtělo šlapat schody, mohl využít služeb místních hochů a jet nahoru na oslíku. My jsme to nakonec všichni zvládli a vyhlídka shora stála za to. Všude kolem nás jsme se kochali krásami vysokých skal, kde místy byly soutěsky tak úzké, že jsme se rozpaženými pažemi dotýkali skalních masivů stojících proti sobě. Ušli jsme cca 20 km, cena vstupu je 50 JD ( x 32 Kč), ale my jsme měli tzv. Jordan Pass, což znamená, že za cenu 70 JD jsme měli vstup do hlavních památek a vízum. Nocleh jsme měli znovu v Capsule hostelu, a tak jsme byli rádi, že nemusíme dál cestovat. Další den nás čekala poušť Wadi Rum. Pátý den opět brzy ráno jsme vyrazili směr Wadi Rum, čekala nás zhruba dvouhodinová cesta. Cca v 10 hod. jsme vyrazili postaršími džípy s náhonem na všechny 4 kola do pouště na cca 4 hodinovou vyjížďku. Na první zastávce k nám přibyl ještě Němec Frank ( ten se nám pak hodil, když vrátil do Capsule Hostelu Láďův (brácha) v kapse zapomenutý klíč). Po cestě bylo několik zastávek, na dunách (kde mladíci serfovali), všude byly krásné scenérie se skalními masivy spolu s všudypřítomným pouštním pískem. Barvy přecházely od okrové po červenou, blankytná obloha a celodenní svit slunce vše přivádělo k dokonalosti. S klesajícím sluncem k západu se osvětlené skály zbarvovaly do červena. Bohužel se nám nedaří poslat fotografie, takže budou až dodatečně. Po tour jsme se ubytovali v kempu, kde jsme měli objednaný family stan, takže jsme byli mi čtyři pohromadě. Stany byly moc pěkné, postele s huňatými dekami. Bylo podstatně tepleji než v prvním kempu a tak jsme se dobře vyspali. Náš kemp byl nejvzdálenější a tak jsme měli v noci klídek. Večer byla dobrá večeře a malý kulturní program. Vody i čaje dostatek, a tak nám nic nechybělo. Celý kemp byl osvětlený svíčkami, takže velká romantika. Byli tam cestovatelé z celého světa, prostě fajn nálada. Poslední dva dny jsme ve městě Aqaba, které je na jihu Jordánska. Program – koupaní v Rudém moři. Láďa (brácha) měl dnes ponor s přístrojem u korálového útesu. Ponořil se do hloubky 18 m. Prý to stálo za to. Dneska jsme se koupali na městské pláži a byli jsme překvapení, jak čistá voda tam je. Většinou máme zkušenost, že na městských plážích bývá špinavá voda, ale tady byla super. A dokonce tady, u moře, bylo asi nejlevněji:-) Zítra, tj. poslední den nás čeká přesun z jihu až na letiště, cca 300 km. Tak snad se nic nepřihodí a dorazíme včas . Odlétáme v 18.05, v Praze přistáváme ve 21:20. Těšíme se na Vás, i když do zimy se nám moc nechce:-) Závěrem: ačkoli si spousta lidí klepala na čelo, kam že to jedeme, musíme konstatovat, že jsme se ani jednou nesetkali s problémy, ani s žádným nebezpečím. Jordánci jsou moc milí, vždy nám rádi a ochotně pomohli a nikdy po nás nic nechtěli. Slovo „bakšiš“ jsme ani jednou neslyšeli. Jordánsko je krásná země a určitě stojí za to ji navštívit. Mrtvé moře – úžasný zážitek, Petra stejně tak, krásné skály všude okolo a zajímavá poušť. K tomu pohodoví lidé, prostě super dovolená. Tak ahoooj doma a zase někdy na cestách.... Romana

Třetí den jsme večer se setměním přijeli do kempu v rezervaci Dana. Spali jsme na větrné hůrce ve stanu s manželskou postelí. V noci byla zima okolo 5 stupnů a vichr,.nic moc pohoda. Večer v takové společenské místnosti, která byla celkem stylově vybavená, topili v kamnech a říkali, že je to letos poprvé. Nadmořská výška kempu byla okolo 1400m.V minulém týdnu tam byly teploty v noci cca 10 stupnů, takže trochu smůla, ale přežili jsme:-) Na ráno jsme domluvili túru s průvodcem do krásného údolí. Odvezli nás kus džípem v 9 hodin, zpět jsme se vrátili okolo poledne. Tripík byl fajn, v údolí nefoukalo, a tak jsme si to celkem užili. Skalní útvary všude kolem byly fantastické. Pak jsme se rozhodli, že zajedeme do blízké vesničky Dana (Danča se chtěla vyfotit u cedule:-) , ale k našemu nemilému překvapení se nám nepodařilo nastartovat auto.. Naštěstí nám místní hoši pomohli a nastartovali s pomocí kabelů. Zkušeňák Láďa vymyslel, že bude lepší odpojovat po každé jízdě baterku, a tak to zatím funguje. Mini městečko Dana je na překrásném místě nad velmi hlubokým a překrásným údolí, ale bohužel domky nejsou v moc dobrém stavu. Narazili jsme tam na fajn chlápka, měl 12 dětí s jednou (!) ženou (v Jordánsku můžou muži mít až 4 ženy, ale o všechny se musí postarat, takže asi žádné terno) a chtěl Danču vyměnit za 2 velbloudy:-).- prý stojí jeden až 15 tis. JD ( 1 JD = cca 32 Kč). Láďa řekl, že si jí cení aspoň na 10 velbloudů, tak z toho nic nebylo:-) Odpoledne jsme odjeli do hostelu Capsule ve městě Wadi Musa, které je vstupní branou do kamenného města Petra, památky Unesco. Ubytování je v 5 patře domu, kde celé 5. patro je proskleno a na výšku patrajsou nad sebou 2 capsule, každá vždy pro dvě osoby. Rozuměj tomu tak, že máš otvor se zavíracími šoupacími dvířky, výška je asi 120 cm a uvnitř standardní manželská matrace . Každá buňka má okna minimálně z jedné strany a na rozích domu ze dvou stran. Z oken je výhled na město. Takové ubytování je perfektním nápadem a hlavně funkčním řešením pro hostel. Každý má své soukromí, i když je vše samozřejmě slyšet. Všichni jsou ale velmi ukáznění a je tu v podstatě naprostý klid, takže jsme super spokojení. Večer jsme s zaplatili noční Petru na 2 hodiny. Byla to úžasná podívaná, trasa asi čtyřkilometrová byla osvícena množstvím svíček zabalených v pytlíkách. Došli jsme k hlavníhu chrámu, kde hrála živá hudba, byl podáván všudypřítomný teplý čaj všem návštěvníkům, kteří seděli na rohožích na zemi. Na závěr se objevilo krásné nasvícení chrámu. Cena noční prohlídky byla 15 dinárů a stála za to. Ještě odpoledne, kdy jsme se šli do infocentra podívat, jak to vše funguje, jsme byli svědkem zajímavé události. Konala se tam řekněme slavnost u příležitosti očekávaného miliontého návštěvníka roku 2019. A právě, když jsme stáli u pokladen, tak tento návštěvník přišel k pokladně a kupoval lístky. Rozhostilo se hrozné haló, spousta lidí, mikrofonů a kamer kolem. Večer byl k této příležitosti 2x ohňostoj. Další den nás čekala Petra, takže o tom příště.

ÚVODNÍK. Plán cesty do Jordánska vzniknul před několika lety, když jsme měli mezipřístání v Amánu. Využil jsem čekací doby 12 hodin. a v 5 ráno jsem přesvědčil taxíkáře za 50 euro k okružní cestě po jordánské metropoli. Řidič byl fajn, uctivej,ochotnej a užíl jsem si jeho kámoše v hospodě na snídani, ve výrobně cukrovinek. Bylo dopoledne, krásnej den s červánkama, a tak jsem udělal pěkné fotky za ranního světla. Od té doby jsem měl v hlavě, že bych se tam chtěl vrátitl. Dvě zpáteční letenky v akci jsem pořídil za 3600 Kč, a to se přeci neodmítá. Odlet – 19. 11. 2019 13:40. První den začal zpožděním letu o pouhou hodinku, což mi způsobilo trochu nervík po přistání, když jsem na netu zjistil, že je již zavřena pobočka společnosti, kde jsem objednal půjčení vozidla. Ihned jsem vytočil tel.do půjčovny, zvedl to pracovnik a že na nás čeká v příletové hale.Tak se nám všem ulevilo. Půjčení vozu pětidveřového na týden za 4600 Kč a parádní organizace převzetí nás všechny uklidnila.Za krátkou dobu odjíždíme do 40km vzdálené Madaby do Moab Land Hotelu v centru města naproti křestanského kostela s nejstarší mozaikou v Jordánsku. Přivítal nás příjemný majitel a ráno nám připravil vydatnou snídani. Druhý den naše cesta vede k Mrtvému moři, které leží v nadmořké výšce mínus 420 metrů pod hladinou moře a je tak nejníže položeným místem na zeměkouli a to je samo o sobě fascinující. Cesta k tomuto skvostu přírody vedla opuštěnou hornatou pouštní krajinou ve výšce cca 1300m/n . převýšení a serpentiny nešetřilo naše vozidlo. Vzdálené ranní pohledy na Mrtvé moře nás přiváděly k ůžasu. U vlastního moře jsme jeli silnicí podél a hledali jsme místo ke koupání. Mnoho cestovatelů před námi v cestopisech na internetu i na youtube si stěžovalo na problém najít vzhledem k hornatému pobřeží a k dlouhým úsekům, které jsou okolo silnice oploceny,místo, kde vyzkouší jeho salinitu. Už jsme to vzdávali, když žízen nás nutila koupit vodu..Najednou vlevo tři místní prodejci ve stánkách měli vody dostatek. Prodavač z jednoho stánku (Palestinec Josef, jak se nám později představil ) nám ukázal v plotu díru, kudy se dá jít koupat.Jako bonus a naprostý luxus byly i horké vodopády se sladkou vodou, takže jsme nemuseli řešit, jak zbavit naše těla soli. Bylo to ůžasnéa vyjímečné místo a užili jsme si to i s teplým bahnem skoro ůplně sami. Bylo neuvěřitelné, jak voda skutečně nadnáši, je to jako byste leželi na lehátku:-) V půli cesty jsme našli muzeum Mrtvého moře . Cíl dnešní hornaté etapy byl národní park Dana a o tom zítra Dneska spíme ve stanech 1500 m nad mořem. Tak snad nebude v noci zima:-)