Diskuze ↓ 29.1. 2015
29.1. 2015
29.1 nás čekal poslední plánovaný výlet 50 kilometrů dlouhými serpentinami po ůpatí sopky Haleakela na západním pobřeží ostrova. Cesta nejprve vede okolo surfařských pláží, kde se pořádají i závody profesionálů a po 10 kilometrech začnou serpentiny na uzoučké silnici s mnoha můstky, pod kterými tečou potůčky a i vodopády.Přes problém asi hodinového zpoždění vlivem opravy silnice to byl náš nejlepší výlet na Maui.Naprostý klid, který způsobuje odlehlost tohoto místa od civilizace, krásné pláže- černá, červená,impozantní ůtesy a jeskyně. Trochu jsme se taky prošli a vrcholem dne pro nás bylo projití zatopenou jeskyní s poměrně studenou vodou, kde je nemožné prolézt bez průvodce s podvodní baterkou.Jeden ůsek byl tak těsný, že se svoji postavou jsem musel vypustit z plic všechen vzduch, abych se zúžil:-).Výhodou pro nás byly boty do vody, které nám usnadnily lezení po útesech. Zastavili jsme taky na barbeque a prostě celý den se vydařil.
29.1 nás čekal poslední plánovaný výlet 50 kilometrů dlouhými serpentinami po ůpatí sopky Haleakela na západním pobřeží ostrova. Cesta nejprve vede okolo surfařských pláží, kde se pořádají i závody profesionálů a po 10 kilometrech začnou serpentiny na uzoučké silnici s mnoha můstky, pod kterými tečou potůčky a i vodopády.Přes problém asi hodinového zpoždění vlivem opravy silnice to byl náš nejlepší výlet na Maui.Naprostý klid, který způsobuje odlehlost tohoto místa od civilizace, krásné pláže- černá, červená,impozantní ůtesy a jeskyně. Trochu jsme se taky prošli a vrcholem dne pro nás bylo projití zatopenou jeskyní s poměrně studenou vodou, kde je nemožné prolézt bez průvodce s podvodní baterkou.Jeden ůsek byl tak těsný, že se svoji postavou jsem musel vypustit z plic všechen vzduch, abych se zúžil:-).Výhodou pro nás byly boty do vody, které nám usnadnily lezení po útesech. Zastavili jsme taky na barbeque a prostě celý den se vydařil.
Diskuze ↓ 28.1. 2015
28.1. 2015
Předposlední celý den jedeme za velrybami.V Argentině jsme je neviděli. byly již v chladných vodách Atlantiku,Tady se nám to podařilo, v okolí souostroví Havaje údajně plave přes 3000 dospělých jedinců se svými mláďaty. Jeli jsme větší lodí, cca 60 osob.Hned po výjezdu z přístavu jsme viděli rozcvičku jedné dospělé velryby,která nám 17 krát ukázala zadní ploutev, jako by na nás mávala.Bohužel ale na dlouhou vzdálenost.Je v tuto chvíli potřeba říct, že se jedná výhradně o druh velryby Humpback. Dospělá velryba váží až 20 tun, narozené mládě tunu. Mládě denně vypije 50 l mléka od své matky. Zajímavostí je, že velryba ve stáří 10 let váží "teprve" 10 tun. Výjezd lodí se nám podařil, a tak si to vychutnejte s námi na fotkách.Cestou zpět jsme se ještě zastavili na pláži, kde bylo 32 želv vyhřívajících se na písku a pak jsme pozorovali surfaře...
Předposlední celý den jedeme za velrybami.V Argentině jsme je neviděli. byly již v chladných vodách Atlantiku,Tady se nám to podařilo, v okolí souostroví Havaje údajně plave přes 3000 dospělých jedinců se svými mláďaty. Jeli jsme větší lodí, cca 60 osob.Hned po výjezdu z přístavu jsme viděli rozcvičku jedné dospělé velryby,která nám 17 krát ukázala zadní ploutev, jako by na nás mávala.Bohužel ale na dlouhou vzdálenost.Je v tuto chvíli potřeba říct, že se jedná výhradně o druh velryby Humpback. Dospělá velryba váží až 20 tun, narozené mládě tunu. Mládě denně vypije 50 l mléka od své matky. Zajímavostí je, že velryba ve stáří 10 let váží "teprve" 10 tun. Výjezd lodí se nám podařil, a tak si to vychutnejte s námi na fotkách.Cestou zpět jsme se ještě zastavili na pláži, kde bylo 32 želv vyhřívajících se na písku a pak jsme pozorovali surfaře...
Diskuze ↓ 27.1.2015
27.1.2015
Opět jsme vyrazili na výlet, tentokrát na jihozápadní pobřeží ostrova. Jsou tam krásné pláže, které např. na Big Islandu díky lávě chybí. Nejprve jsme se zastavili na místě, kde je pěkné šnorchlování a potom jsme jeli lenošit o kus dál na pláž.Den se vydařil, sluníčko svítilo,na závěr jsme si dali Mai Tai - místní míchaný nápoj. PS. Měli jsme dobrý zážitek u místní pumpy. Že jsou tady všude cedule, že je zákaz pití alkoholu, na to už jsme si zvykli. Ale že po nás bude někdo chtít ID, když si jdeme koupit pivo, to nás fakt dostalo. Včera nám kvůli tomu pivo neprodali, protože jsme neměli žádný doklad. Dnes jsme si ho tedy vzali a úspěch byl zaručen! Dokonce jsme u kasy našli upozornění, že se všechen alkohol prodává pouze po předložení ID! No prostě síla. Hlavně, že tu marjána smrdí ze všech koutů... Zítra jedeme na velryby,cena dobrá (32 UDS/ os.) V Koně byla cena 110 USD. Tak snad to bude stát za to a velryby uvidíme... Je jich tady hrozně moc, prý až 6 tis. Brzy odplují do chladnějších moří. Dneska se podařilo Láďovi zachytit ocas.
Opět jsme vyrazili na výlet, tentokrát na jihozápadní pobřeží ostrova. Jsou tam krásné pláže, které např. na Big Islandu díky lávě chybí. Nejprve jsme se zastavili na místě, kde je pěkné šnorchlování a potom jsme jeli lenošit o kus dál na pláž.Den se vydařil, sluníčko svítilo,na závěr jsme si dali Mai Tai - místní míchaný nápoj. PS. Měli jsme dobrý zážitek u místní pumpy. Že jsou tady všude cedule, že je zákaz pití alkoholu, na to už jsme si zvykli. Ale že po nás bude někdo chtít ID, když si jdeme koupit pivo, to nás fakt dostalo. Včera nám kvůli tomu pivo neprodali, protože jsme neměli žádný doklad. Dnes jsme si ho tedy vzali a úspěch byl zaručen! Dokonce jsme u kasy našli upozornění, že se všechen alkohol prodává pouze po předložení ID! No prostě síla. Hlavně, že tu marjána smrdí ze všech koutů... Zítra jedeme na velryby,cena dobrá (32 UDS/ os.) V Koně byla cena 110 USD. Tak snad to bude stát za to a velryby uvidíme... Je jich tady hrozně moc, prý až 6 tis. Brzy odplují do chladnějších moří. Dneska se podařilo Láďovi zachytit ocas.
Diskuze ↓ 26.1.2015
26.1.2015
Po dvou dnech deště zase na nás ráno kouká sluníčko.Jedeme na výlet na západní stranu ostrova.Navštívili jsme největší atrakci v této části.Po 20 minutovém sestupu po kamenech se náhle otevřel lávový ůtes s překrásnou scenérií, různě berevná láva s mnoha otvory všemožných tvarů. Nejzajímavější je hluboký otvor v lávě. Je vertikální a přicházející vlny Pacifiku natlačí vodu do otvoru a tlak způsobí gejzír vody. Na jiném místě je krásné srdce, vytvořené v lávě. Po pobytu na vzduchu jsme zavítali do místní pivnice, kde vaři několik druhů piv. Ale české pivo snese jen ztěží konkurenci:-)
Po dvou dnech deště zase na nás ráno kouká sluníčko.Jedeme na výlet na západní stranu ostrova.Navštívili jsme největší atrakci v této části.Po 20 minutovém sestupu po kamenech se náhle otevřel lávový ůtes s překrásnou scenérií, různě berevná láva s mnoha otvory všemožných tvarů. Nejzajímavější je hluboký otvor v lávě. Je vertikální a přicházející vlny Pacifiku natlačí vodu do otvoru a tlak způsobí gejzír vody. Na jiném místě je krásné srdce, vytvořené v lávě. Po pobytu na vzduchu jsme zavítali do místní pivnice, kde vaři několik druhů piv. Ale české pivo snese jen ztěží konkurenci:-)
Diskuze ↓ 24.1. 2015
24.1. 2015
Co se to děje? Naši spolucestovatelé nám odvezli pěkné počasí ( že by do Evropy?) a Havaj nám ukazuje i svou odvrácenou tvář. Celý den drobně, ale hustě prší a jsme rádi, že jsme si nepůjčili auto, o kterém jsme přece jenom uvažovali.Nabídky se nám šak zdály drahé ( 500 -700 USD na 5 dní) Odpoledne odjíždíme na "šoping", není co jiného dělat Musel jsem koupit nové příruční zavazadlo.Firmu s hadrama ROSS můžeme pro nákupy v USA doporučit.S nákupem jsme pěkně promokli, na zastávce autobusu jemný déšť a silný vítr Zaháněl vodu i pod stříšku zastávky a obvýklé havajské zpoždění autobusů půl hodiny bylo nepříjemné.Byli jsme rádi, že sedíme v autobuse.Dneska je uplně stejně, předpověd říká, že zítra bude již polojasno, a tak snad pojedeme na výlet. Asi pojedem ješte do města, neco jsem si tam vyhlédl.Je dopoledne, a tak máme čas Vám napsat a poslat fotky.Zdravíme naše čtenáře k nám domů a našim spolucestovatelům přejeme šťastný let a rychlou aklimatizaci z časového posunu.
Co se to děje? Naši spolucestovatelé nám odvezli pěkné počasí ( že by do Evropy?) a Havaj nám ukazuje i svou odvrácenou tvář. Celý den drobně, ale hustě prší a jsme rádi, že jsme si nepůjčili auto, o kterém jsme přece jenom uvažovali.Nabídky se nám šak zdály drahé ( 500 -700 USD na 5 dní) Odpoledne odjíždíme na "šoping", není co jiného dělat Musel jsem koupit nové příruční zavazadlo.Firmu s hadrama ROSS můžeme pro nákupy v USA doporučit.S nákupem jsme pěkně promokli, na zastávce autobusu jemný déšť a silný vítr Zaháněl vodu i pod stříšku zastávky a obvýklé havajské zpoždění autobusů půl hodiny bylo nepříjemné.Byli jsme rádi, že sedíme v autobuse.Dneska je uplně stejně, předpověd říká, že zítra bude již polojasno, a tak snad pojedeme na výlet. Asi pojedem ješte do města, neco jsem si tam vyhlédl.Je dopoledne, a tak máme čas Vám napsat a poslat fotky.Zdravíme naše čtenáře k nám domů a našim spolucestovatelům přejeme šťastný let a rychlou aklimatizaci z časového posunu.
Diskuze ↓ 23.1. 2015
23.1. 2015
Je ráno, naši spolucestovatelé balí zavazadla. Bob si na cestu zpět koupil nový kufr.Je chválihodné, že věnoval svůj předpotopní retro batoh na humanitární účel jedné chudé americké rodině:-) Aby mohl odvést vše domů, prodával stan, nejprve ze 100 dolarů,později zlevnil na 99:-) Zahájil reklamní kampaň na nástěnce v hostelu, ale ani to nepomohlo.Stan se do kufru nevešel, a tak šel do příručního zavazadla. Použil jsem moje zkušenosti s lisováním věcí do batožiny pomocí izolační pásky. Je to zajímavé, ale na cestu domů jsou vzdy baťohy vetší a těžší. Pouštíme slzu při loučení a odjíždíme s hostelovým dodávkovým Nissanem pro 10 osob na výlet do města Lahaina a přilehlé pláže na šnorchling. Je krásně teploučko a výlet je pohodový. Jen byly větší vlny, a tak se Romaně nechtělo šnorchlovat. Zvláštností na tomto ostrově na rozdíl od jiných je, že hostel má v ceně snídani (tedy kávu, čaj a můžeš si z jejich zdrojů udělat palačinku) a zdarma 6 dní v týdnu výlet. Platí se pouze všimné řidiči a zároveň průvodci v jedné osobě dle uvážení každého od 5 do 20 dolarů za osobu. My platíme na doporučení Boba 10 dolarů.
Je ráno, naši spolucestovatelé balí zavazadla. Bob si na cestu zpět koupil nový kufr.Je chválihodné, že věnoval svůj předpotopní retro batoh na humanitární účel jedné chudé americké rodině:-) Aby mohl odvést vše domů, prodával stan, nejprve ze 100 dolarů,později zlevnil na 99:-) Zahájil reklamní kampaň na nástěnce v hostelu, ale ani to nepomohlo.Stan se do kufru nevešel, a tak šel do příručního zavazadla. Použil jsem moje zkušenosti s lisováním věcí do batožiny pomocí izolační pásky. Je to zajímavé, ale na cestu domů jsou vzdy baťohy vetší a těžší. Pouštíme slzu při loučení a odjíždíme s hostelovým dodávkovým Nissanem pro 10 osob na výlet do města Lahaina a přilehlé pláže na šnorchling. Je krásně teploučko a výlet je pohodový. Jen byly větší vlny, a tak se Romaně nechtělo šnorchlovat. Zvláštností na tomto ostrově na rozdíl od jiných je, že hostel má v ceně snídani (tedy kávu, čaj a můžeš si z jejich zdrojů udělat palačinku) a zdarma 6 dní v týdnu výlet. Platí se pouze všimné řidiči a zároveň průvodci v jedné osobě dle uvážení každého od 5 do 20 dolarů za osobu. My platíme na doporučení Boba 10 dolarů.
Diskuze ↓ Vloženo 23.01.2015
22.1.2015-let na Maui
Ráno jsme taxíkem (30 USD) dorazili na letiště celkem s rezervou, a tak jsme pozorovali provoz. Letěli jsme z malého letiště kousek od hlavního, protože jsme si vybrali malé letadlo pro 8 osob od spol. Mokulele. Let proběhl úspěšně, taxíkem jsme se opět přesunuli do hostelu Aloha Surf Hostel, kde bydlí i Domča s Bobem. Jeli dneska na výlet, a tak se sejdeme až večer. Láďa připravil na závěrečnou "hostinu" stejky. Tak se na ně těšíme.Pak budeme definitivně opuštění... Hostel zde pořádá výlety, které jsou v ceně ubytování, tak asi na nějaký pojedeme. Vypadá to, že tu zůstaneme celých osm dní, které nám zbývají.
Diskuze ↓ 20.-21.1 2015- přesun do Kony
20.-21.1 2015- přesun do Kony
Ráno jsme sbalili věci v hostelu Pineaple a vyrazili busem do Kony, kde jsme měli objednané ubytování na další dva dny. Čekali jsme na imaginární zastávce (nebyla označená). Autobus jel sice místo v 9,25 cca v 10 hod., ale nakonec jsme se dočkali. Každý za 3 USD, takže spokojenost. Hostel v Koně nebyl žádná sláva, ale na dvě noci celkem v pohodě. Druhý den jsme si půjčili kola (každý za 15 uSD) a vyrazili na pláž, vzdálenou cca 15 km. Jeli jsme po celkem rušné silnici, ale je třeba říci, že zde na cyklisty myslí. Narozdíl od nás jsou zde pro cyklisty široké pruhy jako pro auta, takže i za provozu není problém. Pláž byla moc hezká, s bílým pískem, a tak jsme se zrelaxovali a odpoledne vyrazili zpět. Byl to fajn výlet.
Ráno jsme sbalili věci v hostelu Pineaple a vyrazili busem do Kony, kde jsme měli objednané ubytování na další dva dny. Čekali jsme na imaginární zastávce (nebyla označená). Autobus jel sice místo v 9,25 cca v 10 hod., ale nakonec jsme se dočkali. Každý za 3 USD, takže spokojenost. Hostel v Koně nebyl žádná sláva, ale na dvě noci celkem v pohodě. Druhý den jsme si půjčili kola (každý za 15 uSD) a vyrazili na pláž, vzdálenou cca 15 km. Jeli jsme po celkem rušné silnici, ale je třeba říci, že zde na cyklisty myslí. Narozdíl od nás jsou zde pro cyklisty široké pruhy jako pro auta, takže i za provozu není problém. Pláž byla moc hezká, s bílým pískem, a tak jsme se zrelaxovali a odpoledne vyrazili zpět. Byl to fajn výlet.
Diskuze ↓ Vloženo 23.01.2015
Hodnocení kempů na Havaji.
Dnes mám čas, Američani jsou už ve 22 00 v postelích (chodí spát se slepicema nebo spíš s kohoutama).Sedím na našem příjemném hostelu u lampičky (po desáté se zhasíná) a rozhodl jsem všem potenciálním cestovatelům ohodnotit kempy na Havaji. Ostrov Kauai je typický tím, že kempy pravidelně, někdy i dvakrát denně kontrolují rangeři a vybírají a kontrolují permity ,česky se dá říct poplatky .Ty lze objednat po netu nebo na uřadě v Lihue a to za poplatek 3 dolary na osobu a den.Pokud si je nezajistíte, nic se neděje a ranger je od vás vybere na místě ale za osobu 5 dolarů.Komplikací je ovšem, že z nepochopitelných důvodů zavírají kempy vždy na jeden den v týdnu kvůli údržbě, sekání trávy atd.Zvlášní je, že z pěti kempů na ostrově jsou čtyři zavřené v úterý.Nelamte si hlavu a objednejte na netu nejaké kempy za 3 dolary, ať máte permity.Na místě je rangerům jedno, v jakém kempu spíte, hlavně, že máte zaplaceno. Doporučuji kemp Anini beach, tam jsme sice nespali, ale je pěkný, koupaní super. Kemp Napali- problémem kempu jsou vysoké vlny, vítr a nejlepší kemp je Salt pond beach - vynikající koupáni ,šnorchlování,dostupnost supermarketu,grily atd. Malé mínus mají kokrhající kohouti, kteří vás poměrně časně budí:-)Kempy na Big Islandu jsou málo kontrolované.spali jsme v kempu Black sand beach dva dny zadarmo, což se nám samozřejmě líbilo. Je tam pěkné šnorchlování a spousta želv.Kemp Volkano national park - uvnitř parku je zdarma, vezměte si s sebou vodu jsou tam místa na stany, vždy se stolem, čístý záchod. Doporučuji,pokud vám nebude vadit, že nemáte vodu. Je to super dobrodružné ,ale bez elektřiny.Vně parku se nachází kemp- osoba 15 dolarů.Dálší kemp Kolekole beach park doporučuji, neplatili jsme, je tam vše, co potřebujete.Jen v moři se nevykoupete. Pozor na kemp v Hilo, odjeli jsme, měl bych strach o věci přes den.Pokud vyrazíte na Waipio valley, doporučuji stan postavit za tmy na view lookoutu.Pěkná travička, ráno fantastický výhled. Ráno v šest vás sice zbudí ůdržba, že tam není kemp, ale omluvte se, že jste přijeli v noci a pak se tam v klidu nasnídáte, on za hodinku odjede a hlavně je to zadarmo:-) Dole v ůdolí je označen kemp, ale radši ho nehledejte, nám se to druhý den za světla nepodařilo.Nedoporučujeme kemp Hookene beah park, stojí 20 dolarů osoba a neni tam ani elektřina - vyhnout se obloukem. v žádných kempech neni wifi( musíte k Mc Donaldovi) a nikde neteče teplá voda.Strašně těžko se kempy hledají,Američani mají spousty zákazových tabulek (v tom jsdu mistři), ale informovat turisty, jak najdou turistické atrakce a kempy, tak to je katastrofa, to si musí každý vyzkoušet sám. Ostrov Oahu a Maui nehodnotím, využívali jsme hostely.
Diskuze ↓ Vloženo 20.01.2015
19.1. 2015 - trip do zátoky Kealakekua po stopách Jamese Cooka
Na dnešní den jsme si naplánovali trip do zátoky Kealakekua, kde se nachází monument na poctu Jamese Cooka, objevitele Havajských ostrovů.Tyto ostrovy objevil v lednu 1778 a 14.února 1779 byl zabit domorodci. Na místě skonu je pamětní deska a o kus dál mramorový sloup, který zde vztyčili angličtí námořníci. Včera jsme se náhodou dočetli, že u monumentu je krásné, možná nejhezčí šnorchlování na ostrovech. Váhali jsme, zda si nepůjčit kajak a cestu absolvovat tímto způsobem (40 USD), ale nakonec jsme se rozhodli jít pěšky. Trochu jsme se obávali, zda nebude trasa příliš náročná, ale nakonec se ukázalo, že trip 4,5 míle není až tak tragický. I když cestou tam bylo poměrně velké klesání, šli jsme po lávových kamenech, ale cesta vedla v polostínu, a tak se šlo celkem dobře. Šnorchlování stálo opravdu za to! Jen nás mrzelo. že Domča s Bobem o to přišli...Byly zde obrovské korálové háje, s hlubokými údolími, no prostě nádhera. Všude stovky barevných ryb, od kanárkově žlutých po puntíkaté, pruhaté, černé s tyrkysově modrým lemováním... Zkrátka jedno velké akvárium. Dokonce jsme viděli oranžovočervené ježky, na ty jsme ještě nikde nenarazili. Potom jsme si chvíli zalenošili a pomalu se vydali na zpáteční cestu. Ta byla logicky do kopce. To by nebyl zas až tak velký problém, kdyby na nás nepralo celou dobu slunce. To nám dalo docela zabrat. S kratšími přestávkami jsme dorazili do hostelu, dali sprchu a relax. Zítra nás čeká přesun do jiného hostelu v Koně, což je město nedaleko. Zde budeme dvě noci.
PS. Ještě jednou gratulujeme Stehlíkovic rodině k narození Jakoubka!
Na dnešní den jsme si naplánovali trip do zátoky Kealakekua, kde se nachází monument na poctu Jamese Cooka, objevitele Havajských ostrovů.Tyto ostrovy objevil v lednu 1778 a 14.února 1779 byl zabit domorodci. Na místě skonu je pamětní deska a o kus dál mramorový sloup, který zde vztyčili angličtí námořníci. Včera jsme se náhodou dočetli, že u monumentu je krásné, možná nejhezčí šnorchlování na ostrovech. Váhali jsme, zda si nepůjčit kajak a cestu absolvovat tímto způsobem (40 USD), ale nakonec jsme se rozhodli jít pěšky. Trochu jsme se obávali, zda nebude trasa příliš náročná, ale nakonec se ukázalo, že trip 4,5 míle není až tak tragický. I když cestou tam bylo poměrně velké klesání, šli jsme po lávových kamenech, ale cesta vedla v polostínu, a tak se šlo celkem dobře. Šnorchlování stálo opravdu za to! Jen nás mrzelo. že Domča s Bobem o to přišli...Byly zde obrovské korálové háje, s hlubokými údolími, no prostě nádhera. Všude stovky barevných ryb, od kanárkově žlutých po puntíkaté, pruhaté, černé s tyrkysově modrým lemováním... Zkrátka jedno velké akvárium. Dokonce jsme viděli oranžovočervené ježky, na ty jsme ještě nikde nenarazili. Potom jsme si chvíli zalenošili a pomalu se vydali na zpáteční cestu. Ta byla logicky do kopce. To by nebyl zas až tak velký problém, kdyby na nás nepralo celou dobu slunce. To nám dalo docela zabrat. S kratšími přestávkami jsme dorazili do hostelu, dali sprchu a relax. Zítra nás čeká přesun do jiného hostelu v Koně, což je město nedaleko. Zde budeme dvě noci.
PS. Ještě jednou gratulujeme Stehlíkovic rodině k narození Jakoubka!
Diskuze ↓ Rostliny a květiny rostoucí na Havaji
Rostliny a květiny rostoucí na Havaji
Diskuze ↓ Vloženo 19.01.2015
I lávová pole si žijí svým životem....I Ten stříbrný "ježek" se jmenuje "Silversword", roste na Mauna Kea a kvete údajně jednou za 50 let. Potom uschne.Kachnička se jmenuje "Nene" a žije na lávových polích
Diskuze ↓ 15. - 18.1. 2015
15. - 18.1. 2015
Budícek nás trochu překvapil, ale v klidu jsme posnídali a jeli naším Wranglerem do ůdolí Waipio Valley krkolomnou cestou s obrovským převýšením do údolí, kde v minulosti vlna tsunami zničila vesnici. Zůstaly tam však ovocné stromy a vzniklo tam vlastně něco, čemu u nás říkáme zahradní kolonie, ovsem v džungli.Projížděli jsme přes nekolik brodů pres řeku - viz foto.Cestou jsme viděli krásný vodopád.Vůbec všechny vodopády, které jsme viděli, se vyznačují tím, že padají z vysoké výšky po kolmých stěnách v ůzkém průtoku s malým množtví vody a zpravidla padají do jezírka vyhloubeného padající vodou. My máme neuvěřitelné štěstí na počasí.V nejdeštivějším měsíci nám ještě nepadla ani kapka vody, a tak i vodopády podle toho vypadají a nejsou tak mohutné, jaké by zřejmě byly za deštivého počasí. Odpoledne jsme přejeli asi 50 mil do kempu Hookene beach park, kde nam ranger zkazil náladu cenou 20 dolarů za osobu a den (jinde jsme platili 5 USD). Chtěli jsme tu zůstat 3 noci, ale (naštěstí) byl kemp od dalšího dne obsazený, a tak jsme museli druhý den zase balit. Nakonec jsme byli rádi, když jsme zjistili, že v kampu není naprosto nic, ani elektřina.. Jediný bonus byla teplá voda ze solárů. Za co se zde platilo 20 USD jsme nějak nepochopili...Ranger nám poradil dva kempy, které byly "free", což nám samozřejmě vyhovovalo. Po cestě jsme ještě navštívili prodejnu s makadamovými oříšky (ty se zde hojně pěstují) a farmu na kávu (těch je zde také poměrně hodně). Tam jsme absolvovali prohlídku farmy, viděli jsme, jak se káva vyrábí. Bylo to zajímavé, připomnělo nám to práci našich vinařů:-) Odpoledne jsme dorazili do kempu a byli spokojení. V prodejně makadamových oříšků nám slečna říkala, že v tomto kempu jsou želvy - a měla pravdu. Bylo jich zde poměrně velké množství. Láďa si s nimi zaplaval, všichni jsme si je vyfotili. Jinak jsme se povalovali na černé lávové pláži a odpočívali. Dokonce jsme viděli vyfukující velryby, párkrát se nám i hezky částečně ukázaly... V tomto kempu jsme zůstali dva dny.Ráno 18.1. jsme se všichni sbalili a přišlo loučení. Bob s Domčou nás vysadili v hostelu nedaleko města Kona a sami pokračovali do Kony, tam vrátili auto a přeletěli na poslední ostrov, který jsme měli v plánu - Maui. My zůstáváme dva dny v hostelu Pineaple, potom se na další dva dny stěhujeme do hostelu v Koně ( nebylo tam místo). Z Big Islandu odlétáme na Maui 22.1. Zde se na jeden večer připojíme k Domče a Bobovi. Ti potom 23.1. odlétají domů. Nás čeká pak ještě 7 dní na Maui.
Budícek nás trochu překvapil, ale v klidu jsme posnídali a jeli naším Wranglerem do ůdolí Waipio Valley krkolomnou cestou s obrovským převýšením do údolí, kde v minulosti vlna tsunami zničila vesnici. Zůstaly tam však ovocné stromy a vzniklo tam vlastně něco, čemu u nás říkáme zahradní kolonie, ovsem v džungli.Projížděli jsme přes nekolik brodů pres řeku - viz foto.Cestou jsme viděli krásný vodopád.Vůbec všechny vodopády, které jsme viděli, se vyznačují tím, že padají z vysoké výšky po kolmých stěnách v ůzkém průtoku s malým množtví vody a zpravidla padají do jezírka vyhloubeného padající vodou. My máme neuvěřitelné štěstí na počasí.V nejdeštivějším měsíci nám ještě nepadla ani kapka vody, a tak i vodopády podle toho vypadají a nejsou tak mohutné, jaké by zřejmě byly za deštivého počasí. Odpoledne jsme přejeli asi 50 mil do kempu Hookene beach park, kde nam ranger zkazil náladu cenou 20 dolarů za osobu a den (jinde jsme platili 5 USD). Chtěli jsme tu zůstat 3 noci, ale (naštěstí) byl kemp od dalšího dne obsazený, a tak jsme museli druhý den zase balit. Nakonec jsme byli rádi, když jsme zjistili, že v kampu není naprosto nic, ani elektřina.. Jediný bonus byla teplá voda ze solárů. Za co se zde platilo 20 USD jsme nějak nepochopili...Ranger nám poradil dva kempy, které byly "free", což nám samozřejmě vyhovovalo. Po cestě jsme ještě navštívili prodejnu s makadamovými oříšky (ty se zde hojně pěstují) a farmu na kávu (těch je zde také poměrně hodně). Tam jsme absolvovali prohlídku farmy, viděli jsme, jak se káva vyrábí. Bylo to zajímavé, připomnělo nám to práci našich vinařů:-) Odpoledne jsme dorazili do kempu a byli spokojení. V prodejně makadamových oříšků nám slečna říkala, že v tomto kempu jsou želvy - a měla pravdu. Bylo jich zde poměrně velké množství. Láďa si s nimi zaplaval, všichni jsme si je vyfotili. Jinak jsme se povalovali na černé lávové pláži a odpočívali. Dokonce jsme viděli vyfukující velryby, párkrát se nám i hezky částečně ukázaly... V tomto kempu jsme zůstali dva dny.Ráno 18.1. jsme se všichni sbalili a přišlo loučení. Bob s Domčou nás vysadili v hostelu nedaleko města Kona a sami pokračovali do Kony, tam vrátili auto a přeletěli na poslední ostrov, který jsme měli v plánu - Maui. My zůstáváme dva dny v hostelu Pineaple, potom se na další dva dny stěhujeme do hostelu v Koně ( nebylo tam místo). Z Big Islandu odlétáme na Maui 22.1. Zde se na jeden večer připojíme k Domče a Bobovi. Ti potom 23.1. odlétají domů. Nás čeká pak ještě 7 dní na Maui.
Diskuze ↓ ještě pár fotek z Mauna Kea
ještě pár fotek z Mauna Kea
Diskuze ↓ Mauna Kea - 14.1. 2015
Mauna Kea - 14.1. 2015
Mauna Kea je sopka ve výšce 4 200 m, což pro nás představuje nový výškový rekord. Našim cílem bylo na této vyhaslé sopce vidět západ slunce. Vyjeli jsme tedy těsně před polednem vědomi si toho, že musíme udělat aklimatizační přestávku. Ta je velmi důležitá, abychom neměli problémy s vysokohorskou nemocí .Zdolávali jsme výšku hory od mořské hladiny, kde jsme spali v kepku Kole kole beach . Již cestou, jak jsme projeli město Hilo ,se nám začaly ukazovat zasněžené vrcholky našeho cíle dnešního dne. Do auta jsme si připravili oblečení, abychom mohli postupně "přihazovat" vrstvy. Vyjet od moře z nulové výšky do více než 4 tis. je docela masakr, o tom jsme se přesvědčili na samém vrcholu. Mauna Kea je zajímavá tím, že její výška ode dna moře až po vrchol je skoro 10 km a tím je prakticky vyšší než Mont Everest. Je zde také údajně nejčistější vzduch na světě, neobsahuje žádný aerosol a na vrcholu je rozeseto několik obrovských observatoří, které patří různým státům. Jsou zde teleskopy, jejichž zrcadla mají v průměru až 9 metrů. Dovnitř se nám však jít nepodařilo. Když jsme vylezli z auta v informačním centru ve výši 2800 m, holkám se trochu točila hlava. Po chvíli se srovnaly a cca po dvou hodinách jsme vyrazili naším džípem směr vrchol.Cesta trvala asi půl hodiny, první část vede po prašné cestě, asi aby odradili lidi, kteří chtějí zdolat vrchol normálními auty,. Závěr stoupání byl po kásné asfaltové silnici. Obseratoře jsou mezi sebou rovněž propojeny krásnými cestami. Podle mého názoru lze vrchol zdolat pouze čtyřkolkou ( je to i doporučováno na cedulích v inforcentru). Kdo by to řekl, že na Havaji uvidíme sníh! Pokryta byla Mauna Kea jen částečně, jak uvidíte na překrásných fotkách, které se nám podařilo zachytit Byl to opravdu zážitek, na vrcholu se nám moc líbilo i přesto,že jsme se všichni třásli zimou. Počkali jsme na západ slunce, něco nafotili a vyrazili zpět do informačního centra a těšili se na teplý čaj a pytlíkovou polívku.Na vrcholu se začaly otvírat obrovské budovy s obřími teleskopy a vycházely první hvězdy na obloze.Když jsme sjeli dolu do našeho aklimatizačního tábora, bylo pozorování hvězd na obloze v plném proudu. Na dva menší teleskopy byla již fronta, protože přijeli i ti, kteří nebyli na vrcholu. Odjízděli jsme dolů plní zážitků. Jeli jsme do udolí Waimea valley, kde jsme přespali na trávníčku informačního vyhlídkového centra, což jsme zjistili až ráno v šest, když nas budil ranger slovy "no camping"!.
Mauna Kea je sopka ve výšce 4 200 m, což pro nás představuje nový výškový rekord. Našim cílem bylo na této vyhaslé sopce vidět západ slunce. Vyjeli jsme tedy těsně před polednem vědomi si toho, že musíme udělat aklimatizační přestávku. Ta je velmi důležitá, abychom neměli problémy s vysokohorskou nemocí .Zdolávali jsme výšku hory od mořské hladiny, kde jsme spali v kepku Kole kole beach . Již cestou, jak jsme projeli město Hilo ,se nám začaly ukazovat zasněžené vrcholky našeho cíle dnešního dne. Do auta jsme si připravili oblečení, abychom mohli postupně "přihazovat" vrstvy. Vyjet od moře z nulové výšky do více než 4 tis. je docela masakr, o tom jsme se přesvědčili na samém vrcholu. Mauna Kea je zajímavá tím, že její výška ode dna moře až po vrchol je skoro 10 km a tím je prakticky vyšší než Mont Everest. Je zde také údajně nejčistější vzduch na světě, neobsahuje žádný aerosol a na vrcholu je rozeseto několik obrovských observatoří, které patří různým státům. Jsou zde teleskopy, jejichž zrcadla mají v průměru až 9 metrů. Dovnitř se nám však jít nepodařilo. Když jsme vylezli z auta v informačním centru ve výši 2800 m, holkám se trochu točila hlava. Po chvíli se srovnaly a cca po dvou hodinách jsme vyrazili naším džípem směr vrchol.Cesta trvala asi půl hodiny, první část vede po prašné cestě, asi aby odradili lidi, kteří chtějí zdolat vrchol normálními auty,. Závěr stoupání byl po kásné asfaltové silnici. Obseratoře jsou mezi sebou rovněž propojeny krásnými cestami. Podle mého názoru lze vrchol zdolat pouze čtyřkolkou ( je to i doporučováno na cedulích v inforcentru). Kdo by to řekl, že na Havaji uvidíme sníh! Pokryta byla Mauna Kea jen částečně, jak uvidíte na překrásných fotkách, které se nám podařilo zachytit Byl to opravdu zážitek, na vrcholu se nám moc líbilo i přesto,že jsme se všichni třásli zimou. Počkali jsme na západ slunce, něco nafotili a vyrazili zpět do informačního centra a těšili se na teplý čaj a pytlíkovou polívku.Na vrcholu se začaly otvírat obrovské budovy s obřími teleskopy a vycházely první hvězdy na obloze.Když jsme sjeli dolu do našeho aklimatizačního tábora, bylo pozorování hvězd na obloze v plném proudu. Na dva menší teleskopy byla již fronta, protože přijeli i ti, kteří nebyli na vrcholu. Odjízděli jsme dolů plní zážitků. Jeli jsme do udolí Waimea valley, kde jsme přespali na trávníčku informačního vyhlídkového centra, což jsme zjistili až ráno v šest, když nas budil ranger slovy "no camping"!.
Diskuze ↓ Vloženo 15.01.2015
Město Pahoe ohrožené sopkou Kilauea - 13.1.2015 Předchozí den jsme viděli lávová pole po obrovských erupcích v letech 1959,1979 a poslední velká eropce v lednu 2008.Starší pole jsou již porostlá vegetací, viz přiložené fotografie.Dnešní plán byl podívat se na devastující sílu, kterou způsobuje současný výtok lávy z úbočí sopky a bezprostředně ohrožuje město Pahoe. Poslední výron lávy zde proběhl v listopadu loňského roku. Již doma jsem prohlížel na youtube záběry hořících domů v tomto městě. A tak jsme byli přirozeně zvědaví, co uvidíme. Domče se sice jet na aktivní lávu moc nechtělo, neboť měla strach z horké lávy, ovlivnil ji i pracovník parku předchozí den, který byl kritický k možnosti vidět současnou aktivitu vulkánu. Chtěla toto vynechat a jet se koupat.Respektoval jsem, že ji odvezu na pláž.Nakonec Bob rozhodl, že je to cestou na pláž, a tak to zkusíme najít.Po jednom Domči dotazu nám místní Holanďan poradil cestu.Autem jsme projeli třetí i druhé pásmo a zaparkovali jsme v prvním rizikovém pásmu. Samozřejmě to bylo přístupné, protože vše je hlídané a kontrolované. Myslím, že i Domča byla nakonec spokojená:-). Pokud mluvím za nás ostatní, byl to zatím nejsilnější zážitek. Co láva dokáže způsobit, je neuvěřitelné, viděli jsme zhořelý dům, ploty protékající lávu,nebo zalitou a přerušenou silnici.Tuto zkázu se místní lidé snaží zastavit prosbou, aby živel ustal tím, že mu podávají obětiny, květy i jídlo a hážou ho na okraj sopečné vyvřeliny. Že se obyvatelé městečka na příchod lávy připravují je zřejmé a v místě, kudy je pravděpodobnost tekoucí lávy, jsou již prázdné domy a sloupy el. vedení speciálně obalené a obsypané rozdrcenou lávou. Docela z toho mrazí. Městečko je moc pěkné, s krásnými barevnými domy. Škoda, že dřív nebo později bude pravděpodobně celé pokryté lávou... Odpoledne jsme relaxovali na místě, kde zemské magma ohřívá mořskou vodu na teplotu přibližně 32 až 35 celsia.Byli to prostě tichomořské lázně a moc jsme si to až do večera užívali.
PS Bráchovi a jeho vnučce Lucince přejeme všechno nejlepší k narozeninám!
PS Bráchovi a jeho vnučce Lucince přejeme všechno nejlepší k narozeninám!
Diskuze ↓ Big Island - 1.den
Big Island - 1.den
Přelet na Big Island se splečností Hawaiian airlines s mezipřistáním na ostrově Maui proběhl v pořádku.Hned na letišti jsme půjčili jeep wrangler čtyřdveřovou verzi 4wd, úplně nový, najeto 4000 mil.Po poradě jsme se rozhodli, že pojedeme hned z letiště na největší atrakci na ostrově, a to sice Volkano National Park.Projeli jsme vstupní branou. Ranger nás zastavil a požádal nás o 10 dolarů. Mysleli jsme, že pro každého.Informace z netu zněly, že vstup stojí 18 dolarů osoba. K našemu překvapení nám ranger sdělil,že tato cena platí za auto, tzn. za všechny a že v ceně je i kemp, který se nachází v parku. Rychle jsme kemp hledali a nebylo to vůbec jednoduche i přesto, že jsme měli dobré mapy. Hned první den jsme se přesvědčili, že park ja obrovský.Kemp jsme našli se soumrakem a stany jsme stavěli potmě. Byli jsme z něj trochu v šoku, nikde ani noha,kemp bez vody, suchý záchod, stůl a lavice....Je třeba podotknout, že záchody jsou vždy a všude naprosto čisté. nepáchnoucí a s dostatkem toaletního papíru. Kde u nás děláme chybu, těžko říct:-) V noci ještě přijeli dvě dvojice. Tak jsme si říkali, že nejsme jediní blázni...Ráno jsme posnídali na lávovém poli, sbalili stany a odjeli prozkoumávat Volkano park. Celý den zhruba do 15 hod. jsme hltali neskutečnost rozlohy lávových polí, nikdo z nás si předem nedokázal představit šílenou sílu zemského magma.I název jednoho krátkého treku, který jsme prošli,"Devastation trail" vystihuje zkázu, kterou láva způsobila. Výrony lávy jsou zde ze sedmdesátých let, kdy proběhly poslední největší erupce. Udělali jsme celkem tři krátké treky, měsíční krajina nás opravdu uchvátila.
Přelet na Big Island se splečností Hawaiian airlines s mezipřistáním na ostrově Maui proběhl v pořádku.Hned na letišti jsme půjčili jeep wrangler čtyřdveřovou verzi 4wd, úplně nový, najeto 4000 mil.Po poradě jsme se rozhodli, že pojedeme hned z letiště na největší atrakci na ostrově, a to sice Volkano National Park.Projeli jsme vstupní branou. Ranger nás zastavil a požádal nás o 10 dolarů. Mysleli jsme, že pro každého.Informace z netu zněly, že vstup stojí 18 dolarů osoba. K našemu překvapení nám ranger sdělil,že tato cena platí za auto, tzn. za všechny a že v ceně je i kemp, který se nachází v parku. Rychle jsme kemp hledali a nebylo to vůbec jednoduche i přesto, že jsme měli dobré mapy. Hned první den jsme se přesvědčili, že park ja obrovský.Kemp jsme našli se soumrakem a stany jsme stavěli potmě. Byli jsme z něj trochu v šoku, nikde ani noha,kemp bez vody, suchý záchod, stůl a lavice....Je třeba podotknout, že záchody jsou vždy a všude naprosto čisté. nepáchnoucí a s dostatkem toaletního papíru. Kde u nás děláme chybu, těžko říct:-) V noci ještě přijeli dvě dvojice. Tak jsme si říkali, že nejsme jediní blázni...Ráno jsme posnídali na lávovém poli, sbalili stany a odjeli prozkoumávat Volkano park. Celý den zhruba do 15 hod. jsme hltali neskutečnost rozlohy lávových polí, nikdo z nás si předem nedokázal představit šílenou sílu zemského magma.I název jednoho krátkého treku, který jsme prošli,"Devastation trail" vystihuje zkázu, kterou láva způsobila. Výrony lávy jsou zde ze sedmdesátých let, kdy proběhly poslední největší erupce. Udělali jsme celkem tři krátké treky, měsíční krajina nás opravdu uchvátila.
Diskuze ↓ Poslední zpráva z 2. ostova Kauai
Poslední zpráva z 2. ostova Kauai
Kauai je nejsevernější obydlený ostrov Havajského souostroví,nejdeštivější místo na naší planetě cca 300 deštivých dní v roce a leden je měsíc s největšími srážkovými úhrny. Nám za pět dní nespadla ani kapička. Teplota se pohybovala od 18 C v noci po 25 C přes den .Voda v moři 23 až 24 C, první dva dny větrno (ale to spíše bylo špatně položeným kempem - říkali jsme mu "Na větrné hůrce), dál prakticky bezvětří. Pobyt v kempech pod stanem utekl velmi rychle (už i Bob s Dominikou si zvykli:-)a zítra již letíme na největší ostrov Big Island.Co jsme videli první dny, jsme již popsali.V dalších dnech jsme relaxovali v kempu na překrásné pláži Salt pond beach. Jsou tu k dispozici grily a ty jsme využívali každý den. Maso v supermarketech je srovnatelné s našimi cenami, a tak jsme si postupně dali kuřecí stehna,stirlon steaky,kotletky s kostí, no paráda .Takto se dá ušetřit spoustu peněz, protože v hospodě je vše dost drahé. K tomu popíjíme pivko plzenského typu 0.7l za 2.2 dolaru nebo třetinky za dolar .Sofistikovaně se musí i pivo schovávat třeba do papírových pytlíků.V kempech je klid, akorát ráno v 5 hodin začnou šíleně kokrhat divocí kohoutí.Ti se tu volně procházejí všude. Ve městě i v přírodě. Poslední den pobytu 10.1 jsme jeli do překrásně barevného kaňonu Waimea kterému se asi právem říká Grand Kaňon Pacifiku.Prošli jsme se taky na treku Canon trail dolů do kaňonu mezi dva vodopády ,cesta byla nahoru dolů, ale menší obtížnost než Kalalau trail.Byli jsme také v sousedním parku Koke, kde byl nádherný pohled na severovýchodní pobřeží Napali coast.Dnešní výlet jsme zakončili u památníku objevení Havajských ostrovů Jamesem Cookem a v přístavu, kde se vylodil.Zítra v Mc Donaldu snad pošleme z netu fotky a zprávu a pak již na letiště.Hurá na Big Island!
Kauai je nejsevernější obydlený ostrov Havajského souostroví,nejdeštivější místo na naší planetě cca 300 deštivých dní v roce a leden je měsíc s největšími srážkovými úhrny. Nám za pět dní nespadla ani kapička. Teplota se pohybovala od 18 C v noci po 25 C přes den .Voda v moři 23 až 24 C, první dva dny větrno (ale to spíše bylo špatně položeným kempem - říkali jsme mu "Na větrné hůrce), dál prakticky bezvětří. Pobyt v kempech pod stanem utekl velmi rychle (už i Bob s Dominikou si zvykli:-)a zítra již letíme na největší ostrov Big Island.Co jsme videli první dny, jsme již popsali.V dalších dnech jsme relaxovali v kempu na překrásné pláži Salt pond beach. Jsou tu k dispozici grily a ty jsme využívali každý den. Maso v supermarketech je srovnatelné s našimi cenami, a tak jsme si postupně dali kuřecí stehna,stirlon steaky,kotletky s kostí, no paráda .Takto se dá ušetřit spoustu peněz, protože v hospodě je vše dost drahé. K tomu popíjíme pivko plzenského typu 0.7l za 2.2 dolaru nebo třetinky za dolar .Sofistikovaně se musí i pivo schovávat třeba do papírových pytlíků.V kempech je klid, akorát ráno v 5 hodin začnou šíleně kokrhat divocí kohoutí.Ti se tu volně procházejí všude. Ve městě i v přírodě. Poslední den pobytu 10.1 jsme jeli do překrásně barevného kaňonu Waimea kterému se asi právem říká Grand Kaňon Pacifiku.Prošli jsme se taky na treku Canon trail dolů do kaňonu mezi dva vodopády ,cesta byla nahoru dolů, ale menší obtížnost než Kalalau trail.Byli jsme také v sousedním parku Koke, kde byl nádherný pohled na severovýchodní pobřeží Napali coast.Dnešní výlet jsme zakončili u památníku objevení Havajských ostrovů Jamesem Cookem a v přístavu, kde se vylodil.Zítra v Mc Donaldu snad pošleme z netu fotky a zprávu a pak již na letiště.Hurá na Big Island!
Diskuze ↓ První den na Kauai 7.1.2015
První den na Kauai 7.1.2015
Ráno jsme se přesunuli do jiného kempu na opačném pobřeží. Ostrov totiž nejde kvůli pobřeží objet, ale musíme jet nejprve z jedné strany od města Lihue, kde jsme přistáli a pak z druhé strany. Cestou jsme navštívili prodejnu kávy, kde prodávali kávu z vlastních plantáží, které jsou nejrozsáhlejší na Havaji.Kemp, do kterého jsme dorazili, se nám líbil podstatně více, než ten předešlý. Teplá voda bohužel asi nebude nikde, ale prostředí se nám líbí víc. Nefouká tu vítr a sluníčko na pláž svítí až do západu slunce. Když slunce zapadne, není tu žádné vedro a sedíme v mikinách...Takže čím déle slunce, tím lépe. Přece jenom, jsme tu v zimním období,ale přes den je samozřejmě teplo.V kempu jsou grily, a tak jsme si koupili kuřecí maso a udělali si dobrou večeři. Mňam. Zítra máme naplánován trek do kaňonu Waimea, prý kopie Gand Canon v Kalifornii. Tak jsme zvědaví...
Ráno jsme se přesunuli do jiného kempu na opačném pobřeží. Ostrov totiž nejde kvůli pobřeží objet, ale musíme jet nejprve z jedné strany od města Lihue, kde jsme přistáli a pak z druhé strany. Cestou jsme navštívili prodejnu kávy, kde prodávali kávu z vlastních plantáží, které jsou nejrozsáhlejší na Havaji.Kemp, do kterého jsme dorazili, se nám líbil podstatně více, než ten předešlý. Teplá voda bohužel asi nebude nikde, ale prostředí se nám líbí víc. Nefouká tu vítr a sluníčko na pláž svítí až do západu slunce. Když slunce zapadne, není tu žádné vedro a sedíme v mikinách...Takže čím déle slunce, tím lépe. Přece jenom, jsme tu v zimním období,ale přes den je samozřejmě teplo.V kempu jsou grily, a tak jsme si koupili kuřecí maso a udělali si dobrou večeři. Mňam. Zítra máme naplánován trek do kaňonu Waimea, prý kopie Gand Canon v Kalifornii. Tak jsme zvědaví...
Diskuze ↓ Přílet na Kauai - 6.1.2014
Přílet na Kauai - 6.1.2014
Zelený ostrov jsme krásně viděli z vrtulového letadla společnosti Island air. Let byl v pohodě.Z letiště jsme odjeli busem společnosti Dollar, od které jsme měli rezervaci na půjčení auta již z Čech.Rezervace byla na částku 320 dolarů. Jaké však bylo naše překvapení, když žena na přepážce nám spočítala cenu 770 dolarů. Za takovou horentní částku jsme nemohli smlouvu podepsat.Dostala přezdívku "pizda".Začal jsem s Romu hledat konkurenci. První půjčovna mi řekla, že nemá volná vozidla,druhá spol. Budget,kde byl na přepážce sympatický mladík, nám nabídla vozidlo Nissan za 338 dolarů. S vědomím této nabídky jsme se vrátili k "pizdě" a mysleli si, žě slevní. Podařilo se jí to ale pouze na 660 dolarů. Takže od této chvíle jsem jí říkal "pizda zlodějka".Vzali jsme tedy auto od firmy Budget a vyrazili do kempu. Ten nás trochu zklamal, byla to spíš jen louka se sociálním zařízením. O teplé vodě jsme si mohli nechat zdát:-) Před příjezdem do kempu jsme se radili o tom, jak vyřešit permity, které jsou potřebné při kempování. Je to poněkud složitější, neboť permit se musí zaplatit ve městě v jakémsi úřadu a ne na místě v kempu. Nakonec jsme se dohodli, že to riskneme a permit jsme nesháněli. Po příjezdu do kempu jsme se ubytovali a koupali v čisťounkém moři, teplota vody 24 C , takže celkem pohoda.Večer jsme seděli u stolu a zaslechli, že po kempu chodí ranger, který kontroluje permity. Jala nás hrůza, co dělat:-) Nakonec Bob šel a na férovku rangerovi řekl, že rádi zaplatíme,avšak nevíme jak. Vše dobře dopadlo, zaplatili jsme 5 dolarů za osobu a noc a moc se nám ulevilo. Na oslavu jsme otevřeli láhev havajského rumu a položili ji na stůl. V té chvíli jsme si uvědomili, že to se vlastně v Americe nesmí:-) Zabalili jsme ji tedy do obalu na notebook a dost nás to pobavilo. Pít se prostě na veřejnosti nesmi, avšak stačí lahev zabalit třeba do igelitové tašky a vše je v pořádku:-) Prostě Amerika...Ráno nás čekalo trochu nepříjemné probuzení. Zase ten permit! Opět přišel ranger a kontroloval. Správně se má permit pověsit na stan, avšak Bob ho tam raději nepověsil, aby nám ho třeba někdo neukradl:-) Ovšem ráno ho ne a ne najít...No, byly to trochu nervy, hlavně pro Boba, ale asi po půl hodině hledání ho našel. Mrška se schovala mezi látku stanu a moskytiéry:-) Další den ráno ,jsme šli na pobřeží Napali Coast, odkud jsme se rozhodli vyrazit na trek. Dle encyklopedií a průvodce Lonely planet je trek Kallalau trail, který se zde nachází, řazen mezi 10 nejobtížnějších a nejhezčích treků na světě. Celková délka treku je 42 mil. Naše expedice vzhledem ke stáří většiny našich členů, absolvovala trek v délce 8 mil k vodopádu. Můžeme být na sebe hrdí,neboť trasa, po které trek vede,je celá po kamenech, bahně v korytě řeky s průzračně čistou vodou,prudká stoupání a klesání, je vážně docela náročná. Odměnou byl v cíli naší trasy překrásný, možná 100 metrový vodopád rostříštěný o kolmé skály a padající do modrého jezírka. Čekala nás však ještě cesta zpět... Na treku jsme byli pres 7 hodin a došli jsme poměrně unavení (akorát Domča hlásí,že prý byla docela v pohodě).Srovnali jsme se až v Hanalei na zasloužené večeři v pěkné stylové hospůdce. Ostatní členové šli spát do stanu již ve 20.00, já vám píšu zprávy. S pozdravem Vám domů Hawran.
Zelený ostrov jsme krásně viděli z vrtulového letadla společnosti Island air. Let byl v pohodě.Z letiště jsme odjeli busem společnosti Dollar, od které jsme měli rezervaci na půjčení auta již z Čech.Rezervace byla na částku 320 dolarů. Jaké však bylo naše překvapení, když žena na přepážce nám spočítala cenu 770 dolarů. Za takovou horentní částku jsme nemohli smlouvu podepsat.Dostala přezdívku "pizda".Začal jsem s Romu hledat konkurenci. První půjčovna mi řekla, že nemá volná vozidla,druhá spol. Budget,kde byl na přepážce sympatický mladík, nám nabídla vozidlo Nissan za 338 dolarů. S vědomím této nabídky jsme se vrátili k "pizdě" a mysleli si, žě slevní. Podařilo se jí to ale pouze na 660 dolarů. Takže od této chvíle jsem jí říkal "pizda zlodějka".Vzali jsme tedy auto od firmy Budget a vyrazili do kempu. Ten nás trochu zklamal, byla to spíš jen louka se sociálním zařízením. O teplé vodě jsme si mohli nechat zdát:-) Před příjezdem do kempu jsme se radili o tom, jak vyřešit permity, které jsou potřebné při kempování. Je to poněkud složitější, neboť permit se musí zaplatit ve městě v jakémsi úřadu a ne na místě v kempu. Nakonec jsme se dohodli, že to riskneme a permit jsme nesháněli. Po příjezdu do kempu jsme se ubytovali a koupali v čisťounkém moři, teplota vody 24 C , takže celkem pohoda.Večer jsme seděli u stolu a zaslechli, že po kempu chodí ranger, který kontroluje permity. Jala nás hrůza, co dělat:-) Nakonec Bob šel a na férovku rangerovi řekl, že rádi zaplatíme,avšak nevíme jak. Vše dobře dopadlo, zaplatili jsme 5 dolarů za osobu a noc a moc se nám ulevilo. Na oslavu jsme otevřeli láhev havajského rumu a položili ji na stůl. V té chvíli jsme si uvědomili, že to se vlastně v Americe nesmí:-) Zabalili jsme ji tedy do obalu na notebook a dost nás to pobavilo. Pít se prostě na veřejnosti nesmi, avšak stačí lahev zabalit třeba do igelitové tašky a vše je v pořádku:-) Prostě Amerika...Ráno nás čekalo trochu nepříjemné probuzení. Zase ten permit! Opět přišel ranger a kontroloval. Správně se má permit pověsit na stan, avšak Bob ho tam raději nepověsil, aby nám ho třeba někdo neukradl:-) Ovšem ráno ho ne a ne najít...No, byly to trochu nervy, hlavně pro Boba, ale asi po půl hodině hledání ho našel. Mrška se schovala mezi látku stanu a moskytiéry:-) Další den ráno ,jsme šli na pobřeží Napali Coast, odkud jsme se rozhodli vyrazit na trek. Dle encyklopedií a průvodce Lonely planet je trek Kallalau trail, který se zde nachází, řazen mezi 10 nejobtížnějších a nejhezčích treků na světě. Celková délka treku je 42 mil. Naše expedice vzhledem ke stáří většiny našich členů, absolvovala trek v délce 8 mil k vodopádu. Můžeme být na sebe hrdí,neboť trasa, po které trek vede,je celá po kamenech, bahně v korytě řeky s průzračně čistou vodou,prudká stoupání a klesání, je vážně docela náročná. Odměnou byl v cíli naší trasy překrásný, možná 100 metrový vodopád rostříštěný o kolmé skály a padající do modrého jezírka. Čekala nás však ještě cesta zpět... Na treku jsme byli pres 7 hodin a došli jsme poměrně unavení (akorát Domča hlásí,že prý byla docela v pohodě).Srovnali jsme se až v Hanalei na zasloužené večeři v pěkné stylové hospůdce. Ostatní členové šli spát do stanu již ve 20.00, já vám píšu zprávy. S pozdravem Vám domů Hawran.
Diskuze ↓ Ohlédnutí za ostrovem Oahu.
Ohlédnutí za ostrovem Oahu.
Oahu je centrální ostrov havajského souostroví, které čítá 123 ostrovů a ostrůvků.Je nejvíce obydlen a města jsou propojena dálniční sítí.Je zde soustředěn prakticky všechen průmysl a hlavní město Honolulu je sídlem veškerých obchodních firem a vládních správních orgánů.Pokud chce někdo navštívit Havaj a je zvyklý na dobré a třeba i špičkové služby, musí jet jen na Oahu.Pro pobyt na tomto ostrově jsme měli nadstardantní podmínky .Těm, kteří se o to zasloužili, patří poděkování nás všech a musím se o tom zmínit podrobněji. Získali jsme kontakt na Vaška Pěnkavu. V přípravě cesty jsem s ním byl v emailovém kontaktu a domluva zněla, že až přijedeme, tak se sejdeme.Přes skutečnost, že byl Silvestr, Vašek upravil svoje plány a ve 20.00 byl na domluveném míste.Podal nám důležité informace o zajímavostech na Oahu. Jeho rady byly vždy jasné, stručné, výstižné a moc nám pomohl.Zvlášte ocenuji jeho dochvilnost, mám to takhle rád.Dělá ješte jednu záslužnou věc.Udržuje kontakt s českou komunitou žijící na Havaji.Chtěli jsme se sejít s naším spolužákem ze střední školy Pepou (Hosprem)Hospergrem.Díky Vencovi se to podařilo hned krátce před příchodem nového roku 2015 a byli jsme moc rádi.Příchod Nového roku jsme po mega ohnostroji na Waikiki pláži slavili až do rozednění.Hospr se nám věnoval celou dobu našeho pobytu. O prvním dnu jsem již psal,druhý den jsme jeli společně s Pepou na výlet, pak nám půjčil svoji suzuki vitaru .V tom monentě jsme byli mobilní.Cena benzinu 20kč za litr je příjemná a byla to tak paráda.Jeden den nás taky pozval domu na grilovaná kuřata, k tomu jsme smlsli nějaké pivko vyrobené v Honolulu s etiketou Prahy a bylo moc dobré.Rádi jsme poznali, jak žije.Je to jeho život, má klady i zápory, je to, jak on chce a myslím, že to je tak v pořádku. Vše jsme zakončili všichni u Vaška na party a ráno nás odvezl Hospr na letiště na pokračování naší cesty. Dál Vám Již budu psát z ostrova Kauai.
Oahu je centrální ostrov havajského souostroví, které čítá 123 ostrovů a ostrůvků.Je nejvíce obydlen a města jsou propojena dálniční sítí.Je zde soustředěn prakticky všechen průmysl a hlavní město Honolulu je sídlem veškerých obchodních firem a vládních správních orgánů.Pokud chce někdo navštívit Havaj a je zvyklý na dobré a třeba i špičkové služby, musí jet jen na Oahu.Pro pobyt na tomto ostrově jsme měli nadstardantní podmínky .Těm, kteří se o to zasloužili, patří poděkování nás všech a musím se o tom zmínit podrobněji. Získali jsme kontakt na Vaška Pěnkavu. V přípravě cesty jsem s ním byl v emailovém kontaktu a domluva zněla, že až přijedeme, tak se sejdeme.Přes skutečnost, že byl Silvestr, Vašek upravil svoje plány a ve 20.00 byl na domluveném míste.Podal nám důležité informace o zajímavostech na Oahu. Jeho rady byly vždy jasné, stručné, výstižné a moc nám pomohl.Zvlášte ocenuji jeho dochvilnost, mám to takhle rád.Dělá ješte jednu záslužnou věc.Udržuje kontakt s českou komunitou žijící na Havaji.Chtěli jsme se sejít s naším spolužákem ze střední školy Pepou (Hosprem)Hospergrem.Díky Vencovi se to podařilo hned krátce před příchodem nového roku 2015 a byli jsme moc rádi.Příchod Nového roku jsme po mega ohnostroji na Waikiki pláži slavili až do rozednění.Hospr se nám věnoval celou dobu našeho pobytu. O prvním dnu jsem již psal,druhý den jsme jeli společně s Pepou na výlet, pak nám půjčil svoji suzuki vitaru .V tom monentě jsme byli mobilní.Cena benzinu 20kč za litr je příjemná a byla to tak paráda.Jeden den nás taky pozval domu na grilovaná kuřata, k tomu jsme smlsli nějaké pivko vyrobené v Honolulu s etiketou Prahy a bylo moc dobré.Rádi jsme poznali, jak žije.Je to jeho život, má klady i zápory, je to, jak on chce a myslím, že to je tak v pořádku. Vše jsme zakončili všichni u Vaška na party a ráno nás odvezl Hospr na letiště na pokračování naší cesty. Dál Vám Již budu psát z ostrova Kauai.
Diskuze ↓ 4. -6. den 3. -5.1. 2015
4. -6. den 3. -5.1. 2015
Sobota 3.1.vyrážíme v 7.30 nejprve na Pearl Harbor do ůschovny pro batoh a odtud pokračujeme na celodení okruh okolo celého ostrova Oahu. K této cestě máme půjčené vozidlo suzuki vitara od Pepy.Šetříme tak peníze ,nalejváme jen benzin .Jeden galon asi 4.5 litru za 3.3 dolaru.První naše zastávka je na ananasových a kávovníkových plantážích.Tam chci udělat nějaké fotky a přitom jsem se vyválel v bahně způsobeným nočním mega lijákem.Kousek opodál ve vesničce Haleiwa si umývám upatlané nohy a boty v moři od bahna a ostatní se seznamujou s mladým párem z našeho domova, oba studují na universitě v Honolulu Jinak tato sympatická vesnička měla typického amerického ducha. Celé severní pobřeží je ve znamení surfingu na široké škále různých prken ,aktéři různých kvalit od amatérů po profesionály.Počasí je proměnlivé okolo 24 stupnů .Další zastávkou je farma na zpracování makadamových oříšků.Jsou nevzácnější ze všech druhů a Hawaii je v této komoditě velmocí.Dosytosti se cpeme oříšky s různými příchutěmi.K dostání zde je mnoho výrobků např.olej , makadamové máslo,různě upravené ořechy od slaných po sladké,Káva s namletou přísadou ořechů a v neposlední řadě celá škála kosmetických výrobků.Při výjezdu z parkoviště nás , jako po celou dobu na ostrově, překvapovali američtí řidičisvou neschopností.Dozvídáme se,že zde nefungují autoškoly.Řidiči se vše učí sami pod asistencí starších zkušených pardálů.Z našeho výletu stojí za zmínku, již jen pozorování velryb v zátoce na západní straně ostrova.Viděli jsme však jen vyfukování vody a jednu vysunutou ploutev nad hladinu Pacifiku.Velryb tam však bylo hodně.Další den byl koupací, odpoledne nás Pepa pozval na grilované kuře a k tomu upekl dva druhy chleba. Museli jsme jen chválit.
Dnes 5.1 se válí Bob s Domčou na Waikiki beach . My s Romu dopoledne šopingujeme v centru a odpoledne odpočíváme na pláži myslíce na zasněžené české ulice. Není to úplně špatný pocit:-) Dnes v 17.00 máme rozlučku s Pepou a vaškem a trochu ,jak já říkám, pochlastáme Ráno nás Pepa veze na letiště na naší další cestu na ostrov Kauai. Aloha z Havaje Hawran
Sobota 3.1.vyrážíme v 7.30 nejprve na Pearl Harbor do ůschovny pro batoh a odtud pokračujeme na celodení okruh okolo celého ostrova Oahu. K této cestě máme půjčené vozidlo suzuki vitara od Pepy.Šetříme tak peníze ,nalejváme jen benzin .Jeden galon asi 4.5 litru za 3.3 dolaru.První naše zastávka je na ananasových a kávovníkových plantážích.Tam chci udělat nějaké fotky a přitom jsem se vyválel v bahně způsobeným nočním mega lijákem.Kousek opodál ve vesničce Haleiwa si umývám upatlané nohy a boty v moři od bahna a ostatní se seznamujou s mladým párem z našeho domova, oba studují na universitě v Honolulu Jinak tato sympatická vesnička měla typického amerického ducha. Celé severní pobřeží je ve znamení surfingu na široké škále různých prken ,aktéři různých kvalit od amatérů po profesionály.Počasí je proměnlivé okolo 24 stupnů .Další zastávkou je farma na zpracování makadamových oříšků.Jsou nevzácnější ze všech druhů a Hawaii je v této komoditě velmocí.Dosytosti se cpeme oříšky s různými příchutěmi.K dostání zde je mnoho výrobků např.olej , makadamové máslo,různě upravené ořechy od slaných po sladké,Káva s namletou přísadou ořechů a v neposlední řadě celá škála kosmetických výrobků.Při výjezdu z parkoviště nás , jako po celou dobu na ostrově, překvapovali američtí řidičisvou neschopností.Dozvídáme se,že zde nefungují autoškoly.Řidiči se vše učí sami pod asistencí starších zkušených pardálů.Z našeho výletu stojí za zmínku, již jen pozorování velryb v zátoce na západní straně ostrova.Viděli jsme však jen vyfukování vody a jednu vysunutou ploutev nad hladinu Pacifiku.Velryb tam však bylo hodně.Další den byl koupací, odpoledne nás Pepa pozval na grilované kuře a k tomu upekl dva druhy chleba. Museli jsme jen chválit.
Dnes 5.1 se válí Bob s Domčou na Waikiki beach . My s Romu dopoledne šopingujeme v centru a odpoledne odpočíváme na pláži myslíce na zasněžené české ulice. Není to úplně špatný pocit:-) Dnes v 17.00 máme rozlučku s Pepou a vaškem a trochu ,jak já říkám, pochlastáme Ráno nás Pepa veze na letiště na naší další cestu na ostrov Kauai. Aloha z Havaje Hawran
Diskuze ↓ 3.den - 3.1.2015-Pearl Harbor
3.den - 3.1.2015-Pearl Harbor
Na 2.1 jsme si připravili prohlídku památníku PEARL Harbor, který leží prakticky v centru Honolulu Pro neznalce historie Japonci v roce 1941 přepadli vojenskou lodní flotilu USA nálety z letadlových lodí za účelem získání strategického souostroví Hawaii.Jednalo se o obrovský masakr, kde zahynuli nejen námořníci, ale i civilisté. Prohlídka byla poučná a zajímavá, strávili jsme tam prakticky celý den .Tento masakr byl impulsem pro USA pro vstup do druhé světové války.Počasí bylo proměnlivé a večer jsme šli spát brzy.Základní prohlídka památníku je zdarma, parkování také. My jsme připlatili prohlídku muzea a ponorky za 12 dolarů. Pro ostatní cestovatele je potřeba upozornit na to, že se tam musí být brzo ráno. Otvírají v 7, my jsme přijeli v 8.30 a měli jsme to jen tak tak, že jsme se na prohlídku dostali. Dostanete časovou vstupenku a na čas prohlídky si musíte počkat. My jsme se dostali na prohlídku ve 14,45, což byla předposlení prohlídka.
Zajímavost při příchodu do areálu nesmíte mít u sebe žádné zavazadlo. Musíte ho odložit do úschovny.Když jsme se vrátili do Honolulu, zjistili jsme, že batoh s foťáky a počítačem máme v úschovně:-) Bylo již skoro 5 a v 5 se zavírá...takže jsme museli počkat do druhého dne a pro batoh dojet. Naštěstí to nebyl problém...
Na 2.1 jsme si připravili prohlídku památníku PEARL Harbor, který leží prakticky v centru Honolulu Pro neznalce historie Japonci v roce 1941 přepadli vojenskou lodní flotilu USA nálety z letadlových lodí za účelem získání strategického souostroví Hawaii.Jednalo se o obrovský masakr, kde zahynuli nejen námořníci, ale i civilisté. Prohlídka byla poučná a zajímavá, strávili jsme tam prakticky celý den .Tento masakr byl impulsem pro USA pro vstup do druhé světové války.Počasí bylo proměnlivé a večer jsme šli spát brzy.Základní prohlídka památníku je zdarma, parkování také. My jsme připlatili prohlídku muzea a ponorky za 12 dolarů. Pro ostatní cestovatele je potřeba upozornit na to, že se tam musí být brzo ráno. Otvírají v 7, my jsme přijeli v 8.30 a měli jsme to jen tak tak, že jsme se na prohlídku dostali. Dostanete časovou vstupenku a na čas prohlídky si musíte počkat. My jsme se dostali na prohlídku ve 14,45, což byla předposlení prohlídka.
Zajímavost při příchodu do areálu nesmíte mít u sebe žádné zavazadlo. Musíte ho odložit do úschovny.Když jsme se vrátili do Honolulu, zjistili jsme, že batoh s foťáky a počítačem máme v úschovně:-) Bylo již skoro 5 a v 5 se zavírá...takže jsme museli počkat do druhého dne a pro batoh dojet. Naštěstí to nebyl problém...
Diskuze ↓ 1.a 2.den - 31.12.2014 a 1.1.2015
1.a 2.den - 31.12.2014 a 1.1.2015
Vstávme celkem brzy, asi v 8 hod. už jsme na nohách, jen Domča si ještě pospí. Jdeme se podívat na pláž - Waikiki beach je asi 3 min. od našeho ubytování. Počasí vypadá celkem slibně, a tak je ranní procházka příjemná. V 9 hod. jdeme všichni na snídani, cítíme se poměrně dobře. Časový posun se daří zvládnout. Kolem poledního vyrážíme pěšky na Diamond Head,kde je kráter vyhaslé sopky.Procházíme tam skrze tunel, který vede z úbočí do kráteru vyhaslé sopky. Uvnitř kráteru je informační centrum a odtud vede stezka na nejvyšší vrchol kráteru.Jdeme celkem solidní výstup částečně po betonové cestě, kamenech a v závěru nás čeká poměrně dost schodů. Odměnou nám jsou krásné vyhlídky na jižní břeh Oahu (ostrov, kde se Honolulu nachází) a panoramatický pohled na pobřeží Waikiki).Kocháme se výhledy a vzpomínáme na naše rodiny, kamarády a známé, že právě vítáte v ČR Nový rok, zatímco my máme teprve jednu hod. odpoledne...Tak šťastný nový rok 2015! Procházkou pak jdeme zpět do našeho ubytování, (výlet je dlouhý asi 12 km) a telefonem se domlouváme s Vaškem Pěnkavou (Čechem, dlouhodobě žijícím v Honolulu), že se navečer sejdeme. Ten ochodně souhlasí. Jsme zvědaví, jestli přijde i s mým a Bobovým spolužákem Pepou, který tu také již osm let žije a který se vlastně stal impulsem pro naši cestu na Havaj.. Vašek přichází v domluvený čas, ale sám. Radí nám, jaká místa na jednotlivých ostrovech stojí za to navštívit. Cenné rady se nám samozřejmě hodí.Kolem jedenácté se Vaškovi daří sehnat k naší radosti Pepu, a tak se společně před půlnocí přesouváme na Waikiki beach, kde si po shlédnutí mohutného ohňostroje připíjíme na šťastný nový rok. Holky to ve dvě vzdávají, zatímco my ostatní se držíme do rána.
Zajímavost dne: při návratu z procházky na Diamond Head jsme měli roztomilý zážitek. Před námi šel místní, asi osmiletý chlapec z nákupu. Domča si všimla, že mu z roztrženého dna tašky vykukuje sklenice s okurkami.Upozornila ho na to, což ocenil dědeček, který šel před ním. Pozdravil nás "ahoj" a holky obdaroval tradičním havajským květinovým věncem z orchidejí.Říkal, že zná Lídu Baarovou, Karla Gotta a Plastic People, pro které dokonce prý napsal jednu píseň:-)
1.1. máme sanitární den, odpočíváme na pláži, koupeme se a opalujeme. Odpoledne přijíždí Pepa a bere nás na malou okružní jízdu po ostrově s nádhernými výhledy do okolí a projížďku čtvrti bohatých Američanů. Na závěr si dáváme jídlo v čínském bistru,všechny ostatní restaurace jsou kvůli svátku zavřené.
Zajímavost dne: při projížďce luxusní čtvrtí jsme zahlédli dům Baraka Obamy, který zde tráví vánoční a novoroční svátky. Dům byl obklopen policejními vozy a čluny.
Vstávme celkem brzy, asi v 8 hod. už jsme na nohách, jen Domča si ještě pospí. Jdeme se podívat na pláž - Waikiki beach je asi 3 min. od našeho ubytování. Počasí vypadá celkem slibně, a tak je ranní procházka příjemná. V 9 hod. jdeme všichni na snídani, cítíme se poměrně dobře. Časový posun se daří zvládnout. Kolem poledního vyrážíme pěšky na Diamond Head,kde je kráter vyhaslé sopky.Procházíme tam skrze tunel, který vede z úbočí do kráteru vyhaslé sopky. Uvnitř kráteru je informační centrum a odtud vede stezka na nejvyšší vrchol kráteru.Jdeme celkem solidní výstup částečně po betonové cestě, kamenech a v závěru nás čeká poměrně dost schodů. Odměnou nám jsou krásné vyhlídky na jižní břeh Oahu (ostrov, kde se Honolulu nachází) a panoramatický pohled na pobřeží Waikiki).Kocháme se výhledy a vzpomínáme na naše rodiny, kamarády a známé, že právě vítáte v ČR Nový rok, zatímco my máme teprve jednu hod. odpoledne...Tak šťastný nový rok 2015! Procházkou pak jdeme zpět do našeho ubytování, (výlet je dlouhý asi 12 km) a telefonem se domlouváme s Vaškem Pěnkavou (Čechem, dlouhodobě žijícím v Honolulu), že se navečer sejdeme. Ten ochodně souhlasí. Jsme zvědaví, jestli přijde i s mým a Bobovým spolužákem Pepou, který tu také již osm let žije a který se vlastně stal impulsem pro naši cestu na Havaj.. Vašek přichází v domluvený čas, ale sám. Radí nám, jaká místa na jednotlivých ostrovech stojí za to navštívit. Cenné rady se nám samozřejmě hodí.Kolem jedenácté se Vaškovi daří sehnat k naší radosti Pepu, a tak se společně před půlnocí přesouváme na Waikiki beach, kde si po shlédnutí mohutného ohňostroje připíjíme na šťastný nový rok. Holky to ve dvě vzdávají, zatímco my ostatní se držíme do rána.
Zajímavost dne: při návratu z procházky na Diamond Head jsme měli roztomilý zážitek. Před námi šel místní, asi osmiletý chlapec z nákupu. Domča si všimla, že mu z roztrženého dna tašky vykukuje sklenice s okurkami.Upozornila ho na to, což ocenil dědeček, který šel před ním. Pozdravil nás "ahoj" a holky obdaroval tradičním havajským květinovým věncem z orchidejí.Říkal, že zná Lídu Baarovou, Karla Gotta a Plastic People, pro které dokonce prý napsal jednu píseň:-)
1.1. máme sanitární den, odpočíváme na pláži, koupeme se a opalujeme. Odpoledne přijíždí Pepa a bere nás na malou okružní jízdu po ostrově s nádhernými výhledy do okolí a projížďku čtvrti bohatých Američanů. Na závěr si dáváme jídlo v čínském bistru,všechny ostatní restaurace jsou kvůli svátku zavřené.
Zajímavost dne: při projížďce luxusní čtvrtí jsme zahlédli dům Baraka Obamy, který zde tráví vánoční a novoroční svátky. Dům byl obklopen policejními vozy a čluny.
Diskuze ↓ 30.12.2014 Tak je to tady, jedeme!!
30.12.2014 Tak je to tady, jedeme!!
Naše cesta začíná přesunem na letiště Václava Havla v Praze, odlet je v 7,15. Náš kamarád Bob i jeho dcera Dominika přijíždějí včas, a tak se bez problémů můžeme odbavit. Letadlo má mírné zpoždění cca 15 min, nicméně cesta probíhá naprosto v klidu a po asi dvou hodinách bezpečně přistáváme na letišti Heathrow.. Po dalších třech hodinách nastupujeme do letadla Boeing 777 směr Los Angeles.Před námi je 11 hod. letu s American Airlines. Cateringové služby nic moc, jedno teplé jídlo a jedna mimisvačinka. Let však probíhá bez problémů, turbulence takřka žádné, a tak se můžeme v klidu soustředit na vyplňování imigrační karty. Romana trochu podléhá panice a kartu vyplňuje hned třikrát:-) Máme dilema: přiznat, že vezeme čtyř půllitrovky rumu a nějaké jídlo, nebo ne?... Vrchol všeho je, když se přiznávám, že mám v báglu ještě cibuli a česnek. Romana má omdlívací stavy a při celní kontrole jí srdce málem skáče z hrudníku:-) Nakonec vše OK a po dotazu, kolik dní strávíme na Havaji a za jakým účelem tam jedeme, nás imigrační úředních bez problémů propouští. Hurá!!Ještě nás čeká jeden oříšek - americká specialita. Musíme si odebrat bágly z pásu a znovu projít kontrolou se zavazadly. Opět nervy, jak to bude s našimi nepovolenými zásobami... Při čekání na bágly se objevuje bígl, který je specializován na hledání drog. K mému překvapení se mu nečekaně zamlouvám a pes mě nepochopitelně očuchává... Policajtka mě vyzývá, abych jí ukázal batoh. Až později si uvědomuji, že jsem si v letadle namazal bolavou nohu mastí z marjánky:-) Naštěstí vše dobře dopadá, nezatčen se s ostatním ičleny naší výpravy ocitám na americké půdě spolu s českou cibulí a česnekem:-) Tak snad Ameriku nenakazíme nežádoucími chorobami:-) Takže znovu do odletové haly a čekáme na poslední let do našeho cíle - Honolulu, Havaj. Jdeme se podívat na odlety letadel a s hrůzou zjišťujeme, že místo 3 hod. čekání budeme na letišti trčet o 4 hod. více. Domča zkouší vyhandlovat slevu za čekání a daří se - každý dostal poukázku na nákup jídla za 12 USD. Lepší něco nežli nic, říkáme si a jdeme na hambáče (že by příprava na americkou stravu?)S plnými bříšky se ukládáme ke spánku na koberec u okna a snažime se trochu prospat. Úmorné čekání je u konce a konečně nastupujeme do letadla, Havaj.American Airlines opět příliš nezáři - dostáváme pouze pití, jídlo žádné.Nejdůležitější však je, že konečně cca ve 3 hod. ráno přistáváme zdraví a živí v Honolulu. Bereme si taxi a jedeme do předem objednaného ubytování Waikiki beach hostel. Vše probíhá v pořádku a můžeme zalézt konečně do postele, abychom se trochu prospali před silvestrovským veselí.
Naše cesta začíná přesunem na letiště Václava Havla v Praze, odlet je v 7,15. Náš kamarád Bob i jeho dcera Dominika přijíždějí včas, a tak se bez problémů můžeme odbavit. Letadlo má mírné zpoždění cca 15 min, nicméně cesta probíhá naprosto v klidu a po asi dvou hodinách bezpečně přistáváme na letišti Heathrow.. Po dalších třech hodinách nastupujeme do letadla Boeing 777 směr Los Angeles.Před námi je 11 hod. letu s American Airlines. Cateringové služby nic moc, jedno teplé jídlo a jedna mimisvačinka. Let však probíhá bez problémů, turbulence takřka žádné, a tak se můžeme v klidu soustředit na vyplňování imigrační karty. Romana trochu podléhá panice a kartu vyplňuje hned třikrát:-) Máme dilema: přiznat, že vezeme čtyř půllitrovky rumu a nějaké jídlo, nebo ne?... Vrchol všeho je, když se přiznávám, že mám v báglu ještě cibuli a česnek. Romana má omdlívací stavy a při celní kontrole jí srdce málem skáče z hrudníku:-) Nakonec vše OK a po dotazu, kolik dní strávíme na Havaji a za jakým účelem tam jedeme, nás imigrační úředních bez problémů propouští. Hurá!!Ještě nás čeká jeden oříšek - americká specialita. Musíme si odebrat bágly z pásu a znovu projít kontrolou se zavazadly. Opět nervy, jak to bude s našimi nepovolenými zásobami... Při čekání na bágly se objevuje bígl, který je specializován na hledání drog. K mému překvapení se mu nečekaně zamlouvám a pes mě nepochopitelně očuchává... Policajtka mě vyzývá, abych jí ukázal batoh. Až později si uvědomuji, že jsem si v letadle namazal bolavou nohu mastí z marjánky:-) Naštěstí vše dobře dopadá, nezatčen se s ostatním ičleny naší výpravy ocitám na americké půdě spolu s českou cibulí a česnekem:-) Tak snad Ameriku nenakazíme nežádoucími chorobami:-) Takže znovu do odletové haly a čekáme na poslední let do našeho cíle - Honolulu, Havaj. Jdeme se podívat na odlety letadel a s hrůzou zjišťujeme, že místo 3 hod. čekání budeme na letišti trčet o 4 hod. více. Domča zkouší vyhandlovat slevu za čekání a daří se - každý dostal poukázku na nákup jídla za 12 USD. Lepší něco nežli nic, říkáme si a jdeme na hambáče (že by příprava na americkou stravu?)S plnými bříšky se ukládáme ke spánku na koberec u okna a snažime se trochu prospat. Úmorné čekání je u konce a konečně nastupujeme do letadla, Havaj.American Airlines opět příliš nezáři - dostáváme pouze pití, jídlo žádné.Nejdůležitější však je, že konečně cca ve 3 hod. ráno přistáváme zdraví a živí v Honolulu. Bereme si taxi a jedeme do předem objednaného ubytování Waikiki beach hostel. Vše probíhá v pořádku a můžeme zalézt konečně do postele, abychom se trochu prospali před silvestrovským veselí.
Diskuze ↓ Poslední přípravy
Poslední přípravy
Tak nám zbývají poslední dva dny do odletu na naší další "expedici".Máme téměř zbalené naše bágly, které s námi jezdí již mnoho let naplněné všemi potřebnými nezbytnostmi.Odlet je 30.12.2014 v 7,15 hod.Letíme z Prahy do Londýna na Heathrow (2 hod.), po dvou hodinách čekání vylétáme Boeingem 777 směr Los Angeles (11 hod.).Zde po dalších dvou hodinách pokračujeme do Honolulu (6 hod.), cíle naší cesty. Bude to náš nejdelší let, časový posun na Havaji je -11hod. Vzpomeňte si na nás u novoročního oběda, že teprve slavíme příchod Nového roku...Držte nám palce a v novém roce přejeme vše nejlepší!
Tak nám zbývají poslední dva dny do odletu na naší další "expedici".Máme téměř zbalené naše bágly, které s námi jezdí již mnoho let naplněné všemi potřebnými nezbytnostmi.Odlet je 30.12.2014 v 7,15 hod.Letíme z Prahy do Londýna na Heathrow (2 hod.), po dvou hodinách čekání vylétáme Boeingem 777 směr Los Angeles (11 hod.).Zde po dalších dvou hodinách pokračujeme do Honolulu (6 hod.), cíle naší cesty. Bude to náš nejdelší let, časový posun na Havaji je -11hod. Vzpomeňte si na nás u novoročního oběda, že teprve slavíme příchod Nového roku...Držte nám palce a v novém roce přejeme vše nejlepší!
Diskuze ↓ Poslední přípravy
Poslední přípravy
Tak nám zbývají poslední dva dny do odletu na naší další "expedici".Máme téměř zbalené naše bágly, které s námi jezdí již mnoho let naplněné všemi potřebnými nezbytnostmi.Odlet je 30.12.2014 v 7,15 hod.Letíme z Prahy do Londýna na Heathrow (2 hod.), po dvou hodinách čekání vylétáme Boeingem 777 směr Los Angeles (11 hod.).Zde po dalších dvou hodinách pokračujeme do Honolulu (6 hod.), cíle naší cesty. Bude to náš nejdelší let, časový posun na Havaji je -11hod. Vzpomeňte si na nás u novoročního oběda, že teprve slavíme příchod Nového roku...Držte nám palce a v novém roce přejeme vše nejlepší!
Tak nám zbývají poslední dva dny do odletu na naší další "expedici".Máme téměř zbalené naše bágly, které s námi jezdí již mnoho let naplněné všemi potřebnými nezbytnostmi.Odlet je 30.12.2014 v 7,15 hod.Letíme z Prahy do Londýna na Heathrow (2 hod.), po dvou hodinách čekání vylétáme Boeingem 777 směr Los Angeles (11 hod.).Zde po dalších dvou hodinách pokračujeme do Honolulu (6 hod.), cíle naší cesty. Bude to náš nejdelší let, časový posun na Havaji je -11hod. Vzpomeňte si na nás u novoročního oběda, že teprve slavíme příchod Nového roku...Držte nám palce a v novém roce přejeme vše nejlepší!
Diskuze ↓ EXPEDICE 2015 „ALOHA HAWAII“
EXPEDICE 2015 „ALOHA HAWAII“
Pomalu začíná krystalizovat itinerář naší cesty po Hawaii. Není to vůbec jednoduché, informace sháním kde se dá. Přilétáme linkou z L.A. do Honolulu ve 22:30 dne 30 .12.2014. Ubytování na ostrově Oahu máme již zajištěno přes Booking na Waikiki beach. Plán cesty po ostrově se zatím připravuje. Odlet z ostrova Oahu na ostov Kauai je již zabukován na 6.1.2015. Na tomto ostrově budeme cestovat autem, chceme vidět malý Grand kaňon a udělat Kalalau trail. Chci se podívat, kde skončil James Cook. 11.1. dál odlétáme na
Big Island. Tam máme v plánu vyjet na sopku Mauna Kea. Těšíme se také na Volcano park. Chceme šnorchlovat a koupat se. Na podrobnějším plánu dál pracuji. Na Big Island budeme do 22.1. Přelet na ostrov Maui jsme si objednali od letecké Mokulele malým, vrtulovým letadlem, abychom mohli udělat nějaké fotky ze vzduchu. Plán na Maui je zatím v přípravě. Náš odlet z Havajských ostrovů je plánován na 31.1.2015. Jakmile budeme mít podrobnější itinerář, zveřejním ho. Největší problém mám se zajištěním permitů do kempů. Zatím jsem nepochopil systém jak to funguje.
Pomalu začíná krystalizovat itinerář naší cesty po Hawaii. Není to vůbec jednoduché, informace sháním kde se dá. Přilétáme linkou z L.A. do Honolulu ve 22:30 dne 30 .12.2014. Ubytování na ostrově Oahu máme již zajištěno přes Booking na Waikiki beach. Plán cesty po ostrově se zatím připravuje. Odlet z ostrova Oahu na ostov Kauai je již zabukován na 6.1.2015. Na tomto ostrově budeme cestovat autem, chceme vidět malý Grand kaňon a udělat Kalalau trail. Chci se podívat, kde skončil James Cook. 11.1. dál odlétáme na
Big Island. Tam máme v plánu vyjet na sopku Mauna Kea. Těšíme se také na Volcano park. Chceme šnorchlovat a koupat se. Na podrobnějším plánu dál pracuji. Na Big Island budeme do 22.1. Přelet na ostrov Maui jsme si objednali od letecké Mokulele malým, vrtulovým letadlem, abychom mohli udělat nějaké fotky ze vzduchu. Plán na Maui je zatím v přípravě. Náš odlet z Havajských ostrovů je plánován na 31.1.2015. Jakmile budeme mít podrobnější itinerář, zveřejním ho. Největší problém mám se zajištěním permitů do kempů. Zatím jsem nepochopil systém jak to funguje.