Svět Dokola

2.2.2023 Po včerejším příjezdu jsme k přesunu do předem objednaného ubytování použili taxi za 5000 colonů ( 1000 colonů - 40 CZK). Ubytování se jmenuje Around Juan Santa Maria a musím toto ubytování doporučit při příletu nebo před odletem domů. Cena ubytování 68 dolarů/ 2 os/noc přes booking. Poloha je bezprostředně vedle letiště. Taxi z letiště stojí 10 dolarů nebo 5000 colonů. V ubytování jsme si domluvili taxi za 35000 colonů na sopku Poas, náš poslední výlet. Je to dobrá cena za 50 kilometrů tam i zpět a čekání řidiče na místě. Při příjezdu k bráně na nás chtěli zaplatít za osobu 15 dolarů, což by nebyl takový problém, kdyby jediná možnost, jak zaplatit, nebyla rezervace a platba online předem. Zachránil nás náš řidič, který nám částku přes kartu zaplatil a my jsme mu to pak dali hotově. Strávil s tím chudák asi půl hodiny...Je potřeba říci, že národní parky stojí přibližně stejně jako na Poas. Tato sopka stála naštěstí za to, což snad oceníte, až prohlídnete fotky. Patří to k top 10 Kostariky. Teď půjdeme na večeři utratit zbylé colony. V závěru musím zmínit všudypřítomný slogan PURA VIDA (v překladu něco jako křišťálově čistý život) Používá se hojně jako odpověď téměř na cokoli, třeba na děkuji, ahoj, jak se máš, nebo třeba jak ti chutnalo jídlo nebo pítí, Tento výraz vznikl zřejmě v souvislosti s ochranou přírody a národních parků, kterých je v Kostarice mnoho. I když, co se týče odpadků a pořádku, mají ještě co dohánět:-) Tak PURA VIDA a už se na vás a naše Česko zase těšíme!

31.1.2023 Končí další etapa naší výpravy po Kostarice. Hodně jsme se těšili na koupání. Zajímala mě i gastronomie. A zvědaví jsme byli na ubytování. To byl dost podstatný problém, protože je plná sezona. My nemohli ubytování dopředu objednávat,protože jsme závislí na dopravě a těžko se nám termín ubytování odhadoval. Nakonec po možná dvouhodinovém hledání jsme upřednostnili dražší celý objekt jen pro nás přes rbnb za cenu 12 tisic Kč pro všechny na 4 dny. Výhodou je blízkost moře, nákupních možností, restaurací, autobusové zastávky pro výlety a pro odjezd do hlavního dvoumilionového města San José, kam odjíždíme 1.2. v 5.30 ráno. Na fotkách vidíte záběry z parádní stylové hospody na pobřeží, kde jsme oslavili zvolení prezidenta. Zdejší oblast obývá i víc černošského obyvatelstva a říká se, že zdejší život je ve stylu reggae. Pláž, kterou my máme nejblíže k ubytování, je Playa negro ( černá pláž), písek má barvu jak dřevěné uhlí, je těžký a nekalí vodu. Je to zvláštní, člověk si připadá poněkud umouněný. Na druhé půlce turistického městečka je pláž ze klasického, žutohnědého písku. Udělali jsme si výlet autobusem do Manzanilla, které je blizoučko u hranic s Panamou. Je tam národní park, kde jsme si prošli asi 4 km úsek. V národních parcích na karibské straně se vstupné neplatí, pouze co kdo uzná za vhodné. K obědu jsme si dali vynikajíci krevety se salátem za dobrou cenu 2OOKč. Dnes poslední den jsme si půjčili kola, jeli na 8Km vzdálenou pláž Uva. Nejhezčí pláž v této oblasti, hlavně bez velkých vln a se žlutým pískem. Užili jsme si do sytosti opravdový Karibik. Večer jsme s Dančou měli malou oslavu jejích narozenin, přivezla s sebou lahvičky s různým alkoholem:-) Čekají nás poslední dva dny naší cesty...Zdravím vás do české zimy. Hawran

1.2.2023 Dnes se zaměřím na to, jak po Kostarice cestovat. Jsou pouze dvě varianty. Půjčení auta nebo využít autobusovou dopravu. V Čechách jsem si nechal udělat nabídku na půjčeni vozu Toyota Corola combi. Menší vůz jsem nechtěl, protože jsme čtyři a máme velké batohy a k tomu má každý malý batůžek. Cena půjčovného na 17 dní byla cca 20000 Kč a nevím, jak to bylo s pojištěním. K tomu je třeba připočítat benzin a starost, aby se s autem nic nestalo a řidiče, který se musí za každých okolností soustředit, což obzvláště po po dlouhém únavném letu a časovém rozdílu 7h je docela problém. A samozřejmě sledování cesty, zakoupení místních dat, aby mohl člověk použítat waze. Já za sebe si to nedokážu představit. Po našich zkušenostech, kdy jsme procestovali Argentinu, Brazilji, Peru ,Bolivii a Mexiko pouze autobusem, tak volba byla jasná. Trasa naší cesty Puntarenas ,Santa Elena mikrobus k jezeru, lodí na druhou stranu a mikrobusem do Fortuny. Qesada, Puerto Viejo , Guapies, Cariary ,Los Angels, taxi k lodí a loď do Tortuguera. Dále lodí 50 km do Puerto Limon, pak autobusem do Cahuita , Puerto Viejo de Talamanca, Manzanillo a zpět do San Jose. K tomu počítám půjčení kajaku a jízdního kola . Celkem to stálo 2 osoby 6360Kč. Pokud si uvědomím, že bychom přišli o dva zážitky, v podstatě dva perfektní výlety, jsem šťastný za toto rozhodnutí.

ještě pár fotek z ubytování Puerto Viejo

Dneska jsme se přesunuli z Puerto Viejo de Talamanca do San José, resp. do Alajuely, kde je letiště. Máme tu pěkné ubytování a fajn hostitelky. Zítra chceme jet na sopku Poas, která je vzdálená cca 25 km. Zatím sháníme, kdo nás tam doveze. Ještě odlety: 3.2. odlet 10,05 ze San José (pro vás + 7 hod., tzn. 17,05) přílet do Toronta 16,25 ( + 6 hod., tzn. 22,25) odlet z Toronta 18,40 ( 0.40) přílet do Vidně 8.45

28.1.2023 Cahuita je městečko napůl cesty z Limonu do Puerto Viejo de Talamanca. Je zde národní park, který jsme prošli a viděli jsme tam nejhezčího lenochoda. Park je zdarma, pouze se osoby zapíšou a každý zaplatí částku, kterou uzná za vhodnou. Ubytování jsme měli objednané předem přes booking. Byli jsme však překvapeni. Při příchodu do hostelu jsme zjistili, že ubytování máme místo na leden na únor:-) . Hostel byl bohužel plný, tak jsme museli hledat jiné ubytování.Našli jsme hotel se snídaní pro 4 osoby za 1900Kč. Snídaně byla fakt super .V poledne jsme odjeli dál ,

26.1.2023 - dneska píše Láďa:-) Příjezd jsme již popisovali, ale chci říct ,že to byl logistický super výkon. Cestu jsme zvládli za 11 hodin , unavení a šťastní. Ubytování nám nabídl majitel lodi hned v přístavu. Přijeli jsme prakticky za tmy. Ubytování hrůzostrašný, zatuchlý, prostě všechno špatně. V noci jsem přes booking objednal jinou chatku. Vstal jsem před 6 ráno . Zajímalo mě, jak odjíždějí lodě do národního parku. Potom jsem si našel objednané ubytování, abych se nenapálil. Byl jsem nadšený. Když to viděli ostatní, tak se všem ulevilo. Vstřícná domácí nám nabídla i půjčení kajaků za výhodnou cenu 20 dolarů za loď. Cena v cestovkách byla 40 dolarů. Národní park je úžasný svojí rozlohou, můžu to přirovnat k velikosti jihočeského kraje. Jsou zde nekonečné bažiny, kanály, porostlá hladina vodními rostlinami, na ostrůvkách a pevninách je nepropustná džungle . Kanály ovlivňuje příliv moře a džungli to na některých místech zaplavuje. Někde se dá zajet kajakem. Viděli jsme některé bahenní ptáky, kteří k pohybu využívají převážně vodních rostlin. Nad námi lítali papoušci ara a různé exotické ptactvo. Projevují se přirozeně hlasitým řevem. Zpozorněli jsme, když posádka lodi před námi náhle zírala doprava. Byla tam rodinka vřešťanů, kteří řádili v korunách stromů. Po chvíli jsme pluli dál a najednou z ticha nastal strašný řev. Myslel jsem, že se jedná o jaguára , ale Vláďa řekl, že to byl vřešťan . Nechtěli jsme mu to věřit, a tak jsme si to našli na netu, Vláďa měl pravdu. Je to fakt neuvěřitelný křik. S kajaky jsme byli skvěle mobilní. Tím, že jako bonus bylo krásné počasí, jsme si to fakt užili. Odpoledne jsme se šli vykoupat ke Karibiku . Tedy pouze muži. Celou dobu tu byly velké vlny. V průvodci píšou, že v tomto místě jsou žraloci, ale žádného jsme nepotkali:-). Ke Karibiku to nebyla žádná túra, protože náš apartmán byl 200m od něj. Při cestě k chatce nás oslovil mladík a nabídnul nám noční tour do džungle. Vyjmenoval opravdu hodně zvířat, které můžeme vidět. Já noční tour ze zkušenosti znám, že se tam prakticky nic nevidí. Ostatní chtěli jít, a tak se dohodli na penězích ( 8 tis. kolonů ,cca 320 Kč/ os) . Po příchodu z obchodu k nám přiklusal, aby nás zkasíroval .Byl překvapený, že já nemám zájem. Dal lístek na peníze a odešel. V 6 hod. začalo lejt jak z konve, a tak noční tour šla k ledu. Mladík samozřejmě nepřišel. Okradl stařenky se staříčkem. Těžko to rozdýchávali. Z toho vyplývá, že příště budeme platit až těsně před akcí. Dnes jsme vstali brzo ráno. Domácí nám večer po telefonu objednala cestu lodí z Tortuguera do Moin, což nám zjednodušilo a hlavně zkrátilo cestu ( cena 35 USD/os). Já jsem si představoval, a myslím že i ostatní, že pojedeme větší zakapotovanou lodí. Celou noc lilo a ani ráno to nebylo lepší. A tady když leje, tak opravdu leje. Když nám začali balit batohy do pytlů, bylo nám jasné, že pojedeme tou nejmenší lodí, která měla jen střechu, boky bez zakrytí. Cesta měla trvat 3 hodiny, podle mě to bylo asi 25 km. Rozdali nám ještě ponča ( pláštěnky), tak jsme si říkali, že to snad přežijeme. Jeli jsme celkem velkou rychlostí. Trochu jsme se přioblíkli a začalo pršet. Kapky prolítávaly lodí a řezaly do obličeje, jakoby to byly krupky. Musím však říci, že to, co jsme viděli cestou, překonalo naše utrpení. Bohužel jsou z toho hlavně videa a jen pár fotek. Když jsme dorazili do Moinu, taxík nás odvezl na autobusové nádraží. Šli jsme s Romanou koupit lístky do Kahuity, cíle naší dnešní cesty, avšak Romana zjistila, že nemá ledvinku, ve které nosí peníze a platební karty. Vyběhla z nádraží a hledala, jestli tam náhodou taxikář nestojí. Bohužel nestál. Všiml si jí ale jiný taxikář a řekl. že ví, z jakého taxíku jsme vystupovali a zavolal tomu řidiči. Ten se vrátil a ledvinka tam byla. To se nám všem ulevilo. Byla to satisfakce za promarněné peníze za noční tour. Zítra nás čeká předposlední přesun do domečku u Karibiku, kde budeme 4 dny relaxovat:-) Tak se těšíme.

Všimněte si odpadkových košů a koše na vajgly:-) Ta noha, to mě poštípali v noci komáři:-)

26.1.2023 Dneska jsme si od naší domácí půjčili kajaky ( 20 USD kajak) a vyrazili na jízdu po kanále. Je možné si zaplatit průvodce ( 30 USD/ os), což jsme měli původně v plánu, ale nakonec jsme usoudili, že jako staří vodáci to zvládneme sami:-) Viděli jsme tukany, volavky, opice, kajmany ( ti nám ukázali vždy jen hlavu), leguány - ti bývají hodně vysoko, většinou je první ( a někdy jediná) vidí Danča. Včera jsme se báli, že nám to nevyjde, protože předpověď byla 90% deště. Nakonec je parádně, celý den sluníčko a teplíčko:-) Takže jsme si to bezvadně užili. Večer ještě jdeme na noční tour (8 UDS/os), tak jsme zvědaví, jestli něco uvidíme. Těžko říct Zítra se přesouváme směr Karibik do města Limón. Uvidíme, jestli ještě popojedeme dál nebo tam jednu noc přespíme. Pak máme zamluvené hezké ubytování u moře. To bude relax na závěr, tak se těšíme.

24.-25.1.2023 Včera jsme měli logisticky celkem náročný den. Vyrazili jsme v 5 hod. ráno busem do města Quesada. Tam jsme museli čekat 3 hodiny na další spoj. Poté už to fungovalo dobře a autobusy skvěle navazovaly. Ještě jsme 2x přestoupili, než jsme se dostali do Puerto Viejo. Dál jsme museli cca 25 km taxíkem (za 12 USD), než jsme dojeli do místa, odkud lodě odvážejí turisty na poloostrov Tortugero, který byl naším cílem. Dojeli jsme asi v 18 hod. Dostali jsme nabídku na nocleh, za což jsme byli rádi, protože večer už byl problém nějaké ubytování sehnat. Pokoje byly dost hrozné, a tak jsme ještě večer objednali ubytování jiné, ve kterém teď jsme a je supeer. Ještě něco k místu, kde teď jsme - Tortugero je národní park na karibském pobřeží Kostariky a zahrnuje tropický deštný les, bažiny, mangrovy i písečné pláže, které jsou tmavé, sopečné. Název pochází ze španělského "tortuga", což je želva. Jak jsme se dozvěděli od naší paní domácí, od března do listopadu jich sem míří až 40 tis. Škoda, že to není v tomto období. Jinak jsou stále dost velké vlny, takže jediný odvážlivec byl brácha, který se vykoupal. Každý den jsou celkem intenzivní přeháňky, takže už jsme párkrát pěkně zmokli. Ale je pořád teplo, takže to zase tak nevadí. Akorát je nepříjemná vysoká vlhkost vzduchu. Dneska jsme šli po jaguáří stezce, ale žádného jsme (asi naštěstí) neviděli:-) Zítra máme domluvené 2 kajaky, chceme jet po kanálech a pozorovat zvířata. Jen se bojíme, jestli to vyjde, zatím je v předpovědi 90% deště. Tak uvidíme. Láďa nám dneska uvařil dobrou večeři, tak jsme si po česku pochutnali:-) Zůstáváme tu pak ještě jednu noc, 27.1. se přesouváme na koupačku ke Karibiku.

23.1.2023 Dnes ráno jsme vstali, zabalili věci a čekali na sedmou, až budeme moct jít na snídani. Vláďa vzal zbytky chleba a suchých rohlíků a dal je na balkon. Po chvíli se tam objevil krásný nosál a pochutnával si na zbytcích:-) Tak jsme fotili, jak o závod. Na osmou jsme měli domluvený odvoz směr La Fortuna, do které se jde dostat dvěma způsoby. Vzhledem k tomu, že na cestě je překážka v podobě jezera Arenal, jezero je buď možné objet, což je poměrně zdlouhavé, nebo jet lodí. My jsme volili první variantu a jeli minivanem, pak lodí a pak ještě minivanem. Cesta celkem trvala cca 5 hodin. Nejsou tu moc dobré silnice, ale dalo se to zvládnout bez problémů. Bus nás odvezl až na ubytování, takže super. Chvilku jsme odpočinuli a vyrazili na průzkum. Nakonec jsme narazili na "sloth trail" ( trail s lenochody). Tak jsme tam za 15 dolarů šli a nelitovali. Konečně jsme viděli lenochody. Je to tedy pěkně složité a téměř ve většině případů nemožné je uvidět pouhým okem. Zpravidla jsou hodně vysoko ve větvích stromů a bez dalekohledu ( který bohužel nemáme) je vůbec nevidíš. Ale bylo tam několik skupinek s průvodci, a tak jsme se přifařili, když nějakého viděli:-). Jeden průvodce nám našel i pralesničky, tak jsme byli nadšení. Taky jsme viděli spoustu různých ptáků, které tady krmí, a tak jich tam lítá opravdu hodně. Zítra jedeme na celodenní výlet s několika zajímavými zastávkami ( popíšeme po výletu). Cena 65 USD / os.

23.1.2023 Dnes jsme měli objednaný výlet po místních zajímavostech. Nejprve jsme dorazili na vodopád, byl celkem slušný - viz foto. Pokračovali jsme procházkou v "lese", kde jsme opět objevili pár lenochodů. Také jsme našli červené pralesničky jako včera. Jsou opravdu drobné, asi jako nehet u palce. Potkali jsme zde ochránce přírody a za 1 USD jsme zde zanechali svoji stopu - zasadili jsme každý 1 strom:-) Odtud jsme jeli na sopku Arenal, která má stále živý 1 kráter, jinak naposledy vybouchla v roce 1968 a napáchala velké škody. Díky ní se teď můžete vykoupat v řece, která protéká tektonickým územím v úpatí sopky a je v ní teplá voda, dle našeho odhadu cca 36 st. Jsou zde různé lázně, kde je vstup samozřejmě zpoplatněný. Avšak jsou zde místa, kde se dá koupat zdarma. To bylo samozřejmě něco pro nás:-) Dost jsme si to užili, my s Láďou jsme tam zůstali déle a riskli jsme, že se nějak cca 10 km dopravíme. To se zadařilo. Vzali nás hoši s minivanem:-) Zítra nás čeká přesun směr Tortugera. Jedeme trochu nadivoko, nemáme přesný plán. Tak uvidíme, kam nakonec dojedeme.

Dneska jsme byli ve druhém deštném pralese. Docela jsme zmokli, prostě deštný prales:-) Flóra deštného pralesa je úžasná, fauna zatím pokulhává:-) Viděli jsme tukana a páva černého. U recepce pobíhal nosál. Zítra vyrážíme ráno směr La Fortuna. Posíláme fotky seřazené opačně ode dneška až po přílet do Kostariky.

Daleká destinace s sebou přináší únavné cestování. Cesta do Vídně na letiště 3 hod., let do Montrealu 9 hod. a 3 h čekání na odlet do San José. Samotný poslední let nám trval 5,5 hod. Přílet byl ve 22 hod. Majitel našeho prvního ubytování pro nás přijel na letiště, což bylo fajn. Obsluha penzionu byla perfektní, brzo ráno v 5.30 nás ochotně odvezl na zastávku do Puntarenas. Toto město leží u pacifického pobřeží na úzkém a dlouhém poloostrově. Cesta nám trvala cca 3h. Dali jsme si tam obídek s mořskou rybou a ovocný šejk z ananasu. Bylo dost vedro, řekli bychom kolem 35 st. A tak jsme se těšili do hor do Monteverde, které leží v nadmořké výšce 1660 m/ nm. Zde zůstáváme tři noci. Je zde celkem příjemné klima, v noci tak 15 st., ve dne kolem 25. Vzhledem k tomu, že jsme přijeli až odpoledne, udělali jsme prohlídku okolí a připravili program na další den. Bohužel večer začal foukat silný vítr, který vydržel celou noc. Báli jsme se, že strávíme den v pokoji, místo v džungli. Nakonec vše dobře dopadlo. Dali jsme si dobrou snídani v našem ubytování a vyrazili na objednaný výlet do národního parku s dopravou cca 10 km. Měli jsme průvodce deštným lesem. Vybrali jsme variantu po stezkách s nadzemními lávkami v korunách stromů. Množství zvířat nás zklamalo, ale vegetace byla zajímavá, Nejvíc nás zaujali kolibříci na krmítkách. Pokoušeli jsme se je vyfotit, což je vzhledem k jejich rychlosti a naší výbavě nemožné. Bylo tam spousty různobarevných druhů. Na slunci jim barevná peříčka krásně zářila. Na cestě zpět jsme vystoupili z mikrobusu dřív, abychom se ještě prošli. Vrátili jsme se do ubytování , abychom se najedli a oddáchli. Najednou koukáme, že na zábradlí u našeho balkonu sedí opice. Jak nám řekl Vláďa , byla to malpa kapucínská. Dostala půlku starého českého rohlíku, načež za chvíli byly na našem balkoně čtyři a později v okolí na stromech až deset jedinců. Jsou fotogenické , veselé a opravdu jsme si je užili. Později po obědě jsme šli procházkou na motýli farmu. Zítra máme v plánu druhý národní park, který se zde nachází. Tak jsme zvědaví, jestli se nám ukáže více zvířat. Zase celkem fouká, asi to tu není nic neobvyklého:-) Fotky se nám nedaří stáhnout, tak snad zítra:-)

Náš odjezd se již přiblížil. Odlétáme zítra, tj. 18.1. 2023.Takže pro informaci Vám napíšeme časy příletů a odletů: Odlet z Vídně: 10.40 Přílet do Montrealu: 13.55 ( místního času - časový posun mínus 6 hod.). Let trvá 9.15 hod.) Odlet z Montrealu: 17.05 Přílet San José:21.55 Let trvá 5.50 min. Časový posun mínus 7 hod. Držte nám palce a sledujte naši cestu:-)

Už ve středu!